Architektura a emergence

Pojetí emergence jako spontánního vzniku systémů neredukovatelné komplexity se objevil již v polovině devatenáctého století, avšak teprve nedávný vývoj výpočetních simulací přírodních jevů znamenal hlubší pochopení role emergentních procesů a ukotvení pojmu emergence do vědeckého uvažování. Souběžné uplatnění výpočetních technologií v architektuře a zájem architektů o přírodní vědy otevřely možnosti práce s emergentními procesy v architektonické tvorbě. Pojetí emergence může posloužit novou interpretací a novým vysvětlením některých existujících architektonických fenoménů. Hlavním zaměřením přednášky však bude otázka, zda emergentní procesy mohou sloužit jako nový (?) kreativní nástroj architektů.