44. výjezd VR, CTS a hostů - Litvínov

Datum konání: 1. 11. 2013 - 3. 11. 2013
Místo konání: Hotel Loučky, Litvínov www.hotelloucky.cz
Přednáší: Jan Frei ; Radan Haluzík ; Ivan M. Havel ; Jakub Homolka ; Ivan Horáček ; Cyril Höschl ; Antonín Macháč ; Petr Pokorný ; Cyril Říha ; Ondřej Ševeček ; Jaroslava Valentová


pátek

Petr Pokorný: Kde jsme se to ocitli?
Úpatí Krušných hor, to jso bývalé Sudety, bývalá kulturní krajina plná polí, luk, bažin a rybníků. Nedaleko našeho stanoviště ležela jediná velká přirozená vodní plocha Čech - slavné Komořanské jezero, které vzniklo koncem poslední ledové doby tektonickými propady. Od konce 19. století bylo jezero postupně vysušováno a ustupovalo dolování hnědého uhlí. Dnes z původní krajiny Mostecka nezbylo doslova nic. Je vytěžena do hlubky bezmála 200 metrů, zastavěna, nebo překryta výsypkami.

Cyril Říha: Města a bohatství národů
Diskusní příspěvek nad až žhavě současnou (nejen tím, že letos poprvé vyšel její český překlad), byť téměř 30 let starou knihou kanadské autorky Jane Jacobsové, která se pozoruhodně dvojznačným způsobem vyrovnává s celou dosavadní tradicí ekonomického myšlení. Klíčové budou především dvě otázky: mají dnes tváří v tvář krizím ještě v ekonomii místo makroteorie? kde se v hierarchii ekonomických struktur utváří bohatství?

Antonín Macháč: Evolution of biodiversity
All life on Earth was generated by the evolutionary process, or amidst the pull of species origination and extinction. How life evolved, however, has been a subject of controversial debates since Darwin. Only now can we test some of the classic evolutionary hypotheses empirically. The talk will illustrate how modern molecular and geographic data can be statistically combined to reveal the mechanisms which generated the mesmerizing richness of tropical plants, coral reef fishes, or montane butterflies.

Ivan Horáček: Chudí příbuzní
O nejhlubších kořenech naší historie (story lidských předků na počátku kambria), povaze antropocentrických interpretací alternativních životních strategií a úpadkových momentech stávající vědy.

Radan Haluzík: Moře šedi a ostrůvky svobody
Pásmo krátkých povídání a hlavně úryvků z (kultovních) filmů 60-80tých let Jakou roli hrály za komunismu tzv. ostrůvky svobody v moři šedi hegemonie totalitního diskurzu? A jak se mohly podílet na jeho pádu? Proč "všechno bylo na věčné časy až už to najednou nebylo vůbec"? (Teorie pádu totalitních režimů podle A. Yurchaka). A můžeme ji zobecnit i na pád jiných nekomunistických režimů (třeba současný Irán?) Jaký je vlastně rozdíl mezi rezistencí a eskapismem a vystačíme si vůbec s těmito koncepty?


sobota

Cyril Höschl: Neurobiologie deprese
Depresivní syndrom je součástí závažných duševních onemocnění, zejména velké depresivní poruchy a bipolární poruchy. Mezi hlavní příznaky deprese patří pokleslá (smutná, depresivní) nálada, nápadný pokles zájmu či potěšení v činnostech, jež dotyčného dříve bavily, významný hmotnostní úbytek nebo přírůstek, insomnie či hypersomnie, psychomotorická agitovanost či inhibice, únava či ztráta energie, pocity zbytečnosti či nepřiměřené viny, snížená schopnost myslet a soustředit se (hypoprosexie), vracející se myšlenky na smrt nebo suicidální pokusy či tendence, narušení v sociálních, pracovních či jiných důležitých oblastech života, apod.

Ivan M. Havel: Mezi vědou a nevědou aneb Rozverná obhajoba rozverného bádání
Ukáznění vědci se jen váhavě pouštějí do neprobádaných krajů, nejspíš ze strachu, že se z nich už více nevrátí. Zkusíme si nezávazně pohrávat s otázkou, zda, jak a proč se tohoto strachu můžeme zbavit. Ukázky si najdu i ve vlastní práci.

Jakub Homolka: Cesty k Patočkovi
Jan Patočka kdysi napsal, že „Masaryk by měl být životním problémem každého myslícího Čecha“. Zdá se mi, že totéž bychom mohli říci o Patočkovi samém. Uchopit život a dílo českého filosofa se však ukazuje být nesnadným úkolem. Co se díla týče, najdeme v něm celou řadu tematických okruhů, jejichž souvislost v mnoha ohledech není zcela zřejmá. Jednou z otázek, které si dnes badatelé kladou, je proto existence nějakého jednotícího motivu, jehož prostřednictvím by bylo možné Patočkovo dílo jakožto celek vyložit. Propojení takového výkladu s neméně dramatickým průběhem filosofova života pak představuje velkou výzvu, která zatím stále čeká na náležitou odpověď. Musíme se proto ptát: kudy vedou cesty k Patočkovi?

Jan Frei: Novověk jako cesta ke krizi: Patočka a Voegelin.
Jedna krize, dva různé výklady příčin. Pokus o srovnání.

exkurze do Lomu ČSA a na výsypky


neděle

zasedání vědecké rady CTS

Ondřej Ševeček: Rodinné domky koncernu Baťa. Poznámky k sociálním dějinám baťovského bydlení.
Domek v zahradní čtvrtí se stal jedním z důležitých symbolů baťovského podnikání. Byl koncernem od počátku široce propagován jako jeden z klíčových prvků jeho programu. V posledních letech byla rodinným domkům věnována pozornost zejména v souvislosti se studiem baťovské architektury a urbanismu. Ve svém příspěvku se pokusím nastínit širší souvislosti baťovské bytové výstavby a také osvětlit její ekonomické a sociální pozadí.

Jarka Valentová: Počátky západního zkoumání homosexuality: od psychologické inverze k sexuální vzrušivosti
Cílem příspěvku bude zavzpomínat na to, jak byla ještě nedávno v západním kontextu chápána lidská sexuální orientace, a jak byl vysvětlován vznik homosexuality. Půjde o průřez zejména obdobím od poloviny 18. do poloviny 19. st., a následně se dotknu i recentnějších výzkumů a teorií na toto téma. Zajímavým protikladem budou dva přístupy existující paralelně na začátku 20. století, kdy jeden z nich hovoří o homosexuálech jako o invertovaných, pohlavně atypických jedincích, kdežto druhý vidí zejména v homosexuálních mužích maskulinní "nadmuže". Vzhledem k tomu, že nejsem historik a nejde o mé primární téma, budu doufat, že prezentovaná témata vzbudí diskuzi a názor těch, kteří o tom vědí více.