Spor o pravdu

Ajvaz, Michal;
Frei, Jan;
Hudík, Marek;
Chvatík, Ivan;
Kouba, Pavel;
Kůrka, Petr;
Matoušek, Alexander;
Pauknerová, Karolína;
Storch, David;
Strobachová, Ingrid;
Trlifajová, Kateřina;
Velický, Bedřich
Vydáno: 2016
Praha, Filosofia. ISBN 978-80-7007-461-9
JAK SE PRAVDA SKRYTĚ „DĚJE“ tam, kde se matematik, fyzik, archeolog, ekonom, biolog, filosof, historik umění či tvůrce uměleckého díla zabývá obvyklými
předměty své činnosti, aniž přitom o pravdě samé výslovně
přemýšlí?
Tato otázka vykrystalizovala v mezioborové rozpravě
v Centru pro teoretická studia zaměřené zprvu
na problém, nakolik lze přes hranice disciplín sdílet
kritéria relevance, ověřitelnosti a vědeckosti, způsoby
docházení k poznatkům a rozeznávání poznatků jen
zdánlivých, různá chápání poměru mezi fakty, rozuměním
a interpretacemi.
Dvanáct kapitol vzešlých z této diskuse chce ukázat,
– jak se při každém novém spojení smyslovosti a myšlení, obecného a jedinečného v konkrétním výkonu rozumění otázka pravdy otevírá vždy znovu,
– jak uvažování o pravdě souvisí s otázkou, co znamená být a nebýt, a se vztahem neměnného a proměnlivého,
– jak je s pravdou jakožto výzvou a závazkem vždy spojen moment ručení a důvěry,
– že zdánlivě objektivní data mohou mít povahu interpretace a konstrukce,
– jak se poznatky, modely a teorie ve vědeckém provozu prosazují, jak soutěží o přežití a upadají do zapomnění,
– jak lze v ekonomii uvažovat o pravdě ve smyslu korespondence i koherence,
– jak se pravda děje v ne-teoretickém a bezprostředně ne-účinném procesu psychoterapie,
– zda je v matematice vedle požadavku logické dokazatelnosti místo i pro požadavek pravdivosti,
– zda se názor, jímž je v matematice vedeno nalézání axiomů, vytváří s rozvíjením teorie, nebo zda je apriorní,
– jak zdařilé umělecké dílo vyjevuje pravdu zobrazované věci i svou vlastní,
– jak je pravé umělecké dílo vždy novým počátkem, jehož pravdě se musí dějepis umění otvírat.
– jak se při každém novém spojení smyslovosti a myšlení, obecného a jedinečného v konkrétním výkonu rozumění otázka pravdy otevírá vždy znovu,
– jak uvažování o pravdě souvisí s otázkou, co znamená být a nebýt, a se vztahem neměnného a proměnlivého,
– jak je s pravdou jakožto výzvou a závazkem vždy spojen moment ručení a důvěry,
– že zdánlivě objektivní data mohou mít povahu interpretace a konstrukce,
– jak se poznatky, modely a teorie ve vědeckém provozu prosazují, jak soutěží o přežití a upadají do zapomnění,
– jak lze v ekonomii uvažovat o pravdě ve smyslu korespondence i koherence,
– jak se pravda děje v ne-teoretickém a bezprostředně ne-účinném procesu psychoterapie,
– zda je v matematice vedle požadavku logické dokazatelnosti místo i pro požadavek pravdivosti,
– zda se názor, jímž je v matematice vedeno nalézání axiomů, vytváří s rozvíjením teorie, nebo zda je apriorní,
– jak zdařilé umělecké dílo vyjevuje pravdu zobrazované věci i svou vlastní,
– jak je pravé umělecké dílo vždy novým počátkem, jehož pravdě se musí dějepis umění otvírat.