Nouzové kolonie, otázka meziválečného bydlení za první republiky

Dřevěné nebo plechové baráky, vyřazené železniční vagony či maringotky, ale také opuštěné cihelny nebo jeskyně. Tak vypadalo provizorní bydlení, které za první republiky vznikalo jako útočiště pro nemajetné obyvatele Prahy. Nouzové kolonie rostly na okrajích města i v centru – například Na Krejcárku, ve Střešovicích nebo na Veleslavíně. Ve druhé polovině 20. let se v Praze nacházely více než dvě desítky takových kolonií, v nichž počátkem 30. let žilo na 15 000 lidí. Ač si vedení metropole uvědomovalo spojitost tohoto jevu s bytovou krizí, k žádnému řešení nedospělo. Relikty těchto kolonií v Praze nalezneme dodnes.

Přednáška navazuje tematicky na loni vydanou knihu Nouzové kolonie z edice Zmizelá Praha.