Obranné mechanismy termitů

Biomasa termitů na naší planetě je srovnatelná s biomasou mravenců či lidstva, ačkoli se soustřeďuje převážně v tropickém pásmu. Termiti však zůstávají z velké části skryti a žijí ve složitém prostředí komůrek a chodeb, jimiž kolonizují své okolí. Termity se živí celá řada predátorů, z nichž nejdůležitější jsou mravenci. Zároveň jsou termiti pravděpodobně svými nejhoršími nepřáteli, protože většina mladých kolonií je eliminována silnějšími konkurenty. Pro přežití si vyvinuli termiti úžasnou škálu obranných strategií, což nejlépe ilustruje kasta specializovaných obránců – vojáků, u nichž lze pozorovat řadu behaviorálních, morfologických a chemických adaptací sloužících k ochraně členů kolonie. Vojáci, osvobození od udržování kolonie v chodu, vykazují pozoruhodnou rozmanitost vývoje kusadel, zvětšených drtících, řezacích, propichovacích či luskacích, stejně jako zmenšených kusadel u fragmotických, nasutoidních nebo nasutních vojáků.

Stejně důležitá je obranná poplašná komunikace, která prostřednictvím vibroakustických a/nebo chemických signálů mění distribuci kast v prostoru a napomáhá tak maximalizovat fitness kolonie při různých typech ohrožení. Zároveň je to právě skrytý způsob života, který činí termity do značné míry neviditelnými a nepřístupnými pro nespecializované predátory. Obranné struktury, které skryjí většinu aktivit termitů, jsou budovány a udržovány výhradně dělníky, kteří tak rovněž hrají klíčovou roli v obraně kolonie.

Přednáška shrne klíčové obrané mechanismy termitů a zasadí je do evoluční perspektivy.