Růst a jeho meze - Růst mechanismu a mechanismus růstu

Jedním z nástrojů zkoumání antropocénu je pojem technosféry. Z jistého hlediska se jedná dokonce o pojem rozhodující. Podle svých tvůrců totiž zahrnuje biosféru, a tedy i člověka coby definiční rys světa antropocénu, jenž se vyznačuje ustavičným nárůstem lidské populace, činnosti i jejích dopadů. Konkrétní souvislost mezi technosférou a "velkým zrychlením" může být předmětem dohadů, podle shora uvedeného ji však nelze popřít. Pokud platí, že technosféra se historicky ustavuje filosofií mechanismu (v níž se vše včetně živých tvorů stává technickým útvarem), pak lze k vnitřní dynamice a růstu technosféry přistoupit také analogicky: položit si otázku, jak je možné mechanicky vysvětlit právě růst organismů. Ryze mechanické pochopení života a jeho projevů, jakými jsou zejména růst a množení, představovalo hlavní slabinu Descartovy fyziky a největší výzvu jeho následovníkům. Zaměříme se tedy právě na tuto otázku a pokusíme se zjistit, zdali nám nepomůže odhalit některé význačné rysy dynamiky, jež stojí za dnešním pojmem technosféry.