Insulin - konfrontace s okolnostmi devadesát let starého objevu

Místo konání: CTS, Husova 4, Praha 1, 3. patro

Objev insulinu ve dvacátých letech minulého století představuje patrně první projekt moderního medicínského výzkumu; jeho okolnosti jsou teprve z pohledu situace v současné vědě pozoruhodné: • Vedoucí reputativní vědecké instituce, šéf fysiologického ústavu na Torontské universitě John Macleod, umožnil (byť ve skromných podmínkách) úplnému začátečníkovi ve vědě, Fredericku Bantigovi, pracovat na projektu založeném na okamžitém nápadu, nadto nepříliš slibném. • Lékaři v Toronto General Hospital převzali zodpovědnost za klinické zkoušení preparátu, který jeden z nich označil jako “a thick brown muck“. • Farmaceutická firma Eli Lilly, především její vědecký ředitel George Clowes, převzala bez předběžného plánování - bez nároků na patenty - produkci a distribuci tehdy ještě poněkud risikového preparátu a dopomohla mu k okamžitému zavedení do klinické praxe. • Měli bychom dnes insulin, kdyby tyto dnes nemyslitelné okolnosti tehdy nenastaly? Zajisté ano, ale s kritickým zpožděním, tedy za podmínek eticky nepřijatelných. • Etické přístupy jsou historicky podmíněné: v historii insulinu např. v postojích k risiku při klinických pokusech, pokusech na zvířatech atd. • Aspekty vědecko-sociální: vědci jsou jen lidé. Historie insulinu to dokládá na sporech o prioritu a na stanovisku k Nobelově ceně za medicínu v r. 1923 F. Bantingovi a J. Macleodovi.