Vědění a zvuk v raně moderní Evropě: vadný sluch, slabá paměť a špatná akustika jako nástroje pro zkoumání reformace

Téma materiálního rozměru smyslového vnímaní a jeho schopnosti zprostředkovat různé typy poznání bylo koncem 16. století předmětem zájmu medicíny, anatomie, hudební teorie nebo filozofie přírody, které se vzrůstající měrou opíraly o smyslovou zkušenost při formulování svých závěrů. Tento posun v chápání vztahu mezi člověkem, přírodou a věděním našel svůj přímý odraz i v reformaci a její kritice smyslového poznání. Ve své přednášce se zaměřím na to, jak reformace redefinovala správný sluch a zvuk na pozadí nově formulované náboženské epistemologie a vysvětím, co nového přináší interdisciplinární výzkum sluchu a akustiky do studia evropských intelektuálních a kulturních dějin.