Markýz de l'Hospital a Analýza nekonečně malých

O L'Hospitalově pravidle slyšeli všichni; méně se však ví o knize, v níž je vysloveno, zatímco o jejím autorovi nic bližšího neřekne téměř nikdo. Pravidlo poprvé spatřujeme v §163 Analyse des inifiniment petits sepsané markýzem de l'Hospitalem - a jeho tvůrcem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův mladý soukromý učitel jménem Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar z roku 1696 představuje první systematické pojednání diferenciálního počtu. Jedná se o přelomové dílo v dějinách matematiky, které "mystickou kabbalu" (Fontenelle) počtu nekonečna snáší z výšin vyhrazených hrstce vyvolených do rukou široké matematické veřejnosti - se všemi důsledky, které prosazení infinitezimálních metod mělo pro zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Příspěvek bude věnován filosofickým, společenským i obecně duchovním okolnostem vzniku Analýzy nekonečně malých, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jejích tvůrců, Guillauma de l'Hospitala a Johanna Bernoulliho. V jeho závěru konečně přistoupíme k stručnému představení L'Hospitalova pravidla.