4. studentský výjezd - Pec pod Sněžkou

Klub studentů při CTS vyrazil do Pece pod Sněžkou (10. 6. - 13. 6.). Byl to již čtvrtý výjezd studentů a doktorandů z různých oborů. Že se jedná o setkání nezvykle mezioborové, svědčí již jen přehled zastoupených fakult: MFF, PřF, FF, 1. LF a FSV. Účastníci postupně přednesli příspěvky o vlastní práci a jak jen bylo možné se snažili o nemožné: aby jim všichni ostatní rozuměli. Domnívám se, že jsme ve srovnání s předchozími výjezdy udělali určitý pokrok: ubylo matematických vzorců, složitých výpočtů i filosofických pojmů. Jedním ze sporných témat, které se vracelo v různých souvislostech, byla otázka, zda a v čem jsou jednotlivé disciplíny vědou. Zatímco se třeba teoretický fyzik poměrně snadno shodne s informatikem či lékařem, že všichni dělají vědu, s filosofem už je to horší, často, třeba v mém případě, to ani on sám neví. Další plodné napětí představoval vztah ke správci horské chaty, který těžce nesl jakékoli pozdní příchody k jídlu a častoval nás lekcemi v chování. V jeho prospěch je však třeba dodat, že nad námi nezlomil hůl, neboť při loučení podotkl: „však vy se to do příště naučíte„. Poslední společný večer jsme se odhodlali k nevšední interpretační hře. Zadali jsme si téma „Je možná věda o vědomí ?„, rozdělili se losem do dvou skupin („ano„ a „ne„) a zahájili při. Spor probíhal s velkým nasazením, s hravým zápalem se do něho zapojil i jediný přítomný senior CTS Ivan M. Havel. Po čase jsme si vyměnili role a zkusili hájit opačný názor, což bylo dost obtížné a řada z nás se nemohla do nové role vžít, pociťujíc ji jako zradu na předchozím postoji (k němuž ovšem také přišla jen náhodou). Neomezovali jsme se však jen na tento náročný program a každý večer družně relaxovali. Co říci závěrem? Co třeba tohle: zatímco ve vědě lze zpochybnit snad vše, o jedné věci pochyby nemáme, a sice o tom, zda v této tradici studentských výjezdů CTS pokračovat.

Seznam účastníků s krátkým obsahem příspěvků

Jaromír Adamec (MFF - informatika) Algoritmy komprese dat Jak komprimují programy jako zip či arj data? Vždy využívají faktu, že řada znaků se v daném souboru opakuje. Komprese pak tkví v tom, že je urč. algoritmus dovede zapsat ve zkrácené podobě. Jaromír krátce nastínil, které postupy jsou k čemu vhodné a vyvrátil předpoklad, že lze vymyslet program, který by efektivně komprimoval jakýkoliv typ souboru.

Jaroslav Bačkovský (PřF - fyzikální chemie) Identita a ekvivalence Co je ekvivalentní, je (v jistém ohledu) zaměnitelné, ačkoli to není identické s tím, zač to zaměňujeme. Identická může být jen věc sama se sebou, což podle řečníka nejlépa nahlédneme na příkladu své vlastní, lidské identity (alespoň dokud nám ji někdo nezamění za jinou).

Petr Bob (1. LF - neurovědy) Platónské ideje a realita - kvantové koherentní stavy v mozku a psychické komplexy Jak naznačuje už název přednášky, řečník se pokouší o spojení řady oblastí bádání. Vychází z domněnky, že indeterminace v oblasti kvantových jevů souvisí s vědomím, s tím, že ono také není plně algoritmizovatelným procesem (stejně jako třeba vznik vesmíru). Podle řečníka existuje paralelnost mezi emocemi a kvantovými jevy v mozku.

Jakub Čapek (FFUK - systematická filosofie) Svobodný neuron Lze vysvětlit mentální život, třeba volní aktivity, na základě pozorování hmotných dějů v mozku? Řečník se pokusil předvést několik možných argumentačních postupů, jak se s touto otázkou vyrovnává filosofie.

Linda Fejtková (FF - filosofie, estetika) bez příspěvku Eduard Gajdoš (PřF - filosofie přírodních věd) Pojem fysis u Aristotela a v novověké vědě Zatímco u Aristotela znamená fysis vlastní princip pohybu, který tkví v hýbajcící se věci (a navíc nejde jen o místní pohyb), v novověké vědě je princip pohybu vnější vůči pohybovanému tělesu. Antický pojem fysis se však docela nevytratil: lze ho spatřovat např. v pojmu inerce. Je možné, že moderní fysika se k původní představě o fysis vrací, když mluví o události, společném příběhu...

Pavla Koucká (PřF - etologie - ekologie) O grafologii Jak vypovídá písmo o pisateli? Jak postupovat při takové analýze písma? Opatrně. Je celá řada okolností, které mohou omezit či znehodnotit výpovědní hodnotu rozboru písma. I tak nám však písmo řekne mnoho o pisateli: zda je otevřený či uzavřený, energický, racionální, sebevědomý. Zcela jistě nám řekne přinejmenším to, že umí psát.

Stanislav Koutný - Kubala (FF - filosofie) bez příspěvku

Richard Kureš (PřF - obecná biologie) Legitimita vědy o vědomí Lze založit vědu o vědomí, jejíž zjištění by byla naprosto jistá, mnohem jistější, než je třeba existence věcí mimo vědomí? To je Richardova otázka, jíž si klade v naději na pozitivní odpověď. Je přece jisté, že jev věcí, který mám v hlavě, je jistý, zatímco věci, jichž je jevem, jisté nejsou.

Evžen Martínek (FF, FSV - politická filosofie, politologie) Obsahová analýza TV pořadů Jak hodnotit televizní pořady a nezůstat přitom jen u subjektivního pocitu? Evžen předvedl metodu obsahové analýzy, která nám poskytuje poměrně „tvrdá data„ - to vše na příkladu pořadů o české elitě (GEN, Genus a V.I.P.). Obraz polistopadové elity srovnal s obrazem elity, jak ji nabízelo „Křeslo pro hosta„.

Katel Netočný (MFF - teoretická fyzika) Spontánní narušení symetrie Karel zahájil své vystoupení popisem systémů v symetrickém stavu, u nichž stačí znát příslušné zákony k tomu, abychom je popsali. Přešel pak k líčení systémů, u nichž k jejich popisu potřebujeme znát i výchozí podmínky. Možná se však nejedná o odlišnost různých systémů, nýbrž o různou úroveň popisu.

Tomáš Novotný (MFF - teoretická fyzika) Tření Tření, jev, který způsobuje ve světovém měřítku miliardové ztrády a kdyby tu nebylo, to by se žilo, lze popisovat na úrovni makroskopiské, mezoskopicé a mikroskopické. Tomáš se zaměřuje ve svém výzkumu na třetí úroveň, kde pozoruje tření na atomární úrovni a zde působících sil.

Marie Pětová (FF - filosofie - logika) Hintikkova interpretace Descartova cogito Cogito ergo sum - toť není ledajaké konstatování, nýbrž performativní výrok. To je aspoň Hintikkův nápad. Cogito je tedy jakýmsi výkonem a existence myslícího je výsledek tohoto výkonu. Nikoli tedy: myslím, tedy jsem, nýbrž spíš: tím, že myslím, jsem.

Petr Slunečko (FF - filosofie) bez příspěvku

Michal Wittner (1.LF, MFF - lékařství, informatika) Kolektivní jevy a Benfordův zákon Michal nám předvedl zvláštní pravidlo o distribuci čísel ve velkých číselných souborech jako jsou třeba ceny v obchodě nebo soubor čísel od 0, 01 do 100, která napadají členy studentského klubu CTS na výjezdu do Pece pod Sněžkou. I tam totiž není distribuce rovnoměrná, nýbrž převažují čísla začínající cifrou 1.