5th Student Meeting - Pec pod Sněžkou
ČAS
Chceme se z různých hledisek zamyslet nad tématem času a časovosti, jak se objevuje v našich oborech. Jsme ale otevřeni i jiným tématům, pokud máte za to, že byste se do času moc nutili.
O čem hovořili:
Stanislav Koutný Několik úvodních otázek k filosofickému chápání času. čas objektivně měřený a čas kvalitativně vnímaný - toť jedno z výchozích napětí tázání po čase.
Pavla Koucká Čas v živých soustavách. základní biorytmy, jejich ontogeneze, (ne)souvislost s prostředím. Otázka, zda lze biorytmy nějak zásadně měnit.
Richard Kureš „Čas“? čas je problémem pojmovým: proto nás nemusí zajímat čas, nýbrž „čas“
Samuel Zajíček Černé díry a falsifikovatelnost teorie. jak se v teoretické fyzice pracuje s „vlastním časem“, co znamená přítomnost, je-li přenos informace omezen konečnou rychlostí světla, a co na to černé díry.
Tomáš Novotný Čas a nevratnost z pohledu fyziky. problémem Newtonových pohybových zákonů je to, že jsou časově symetrické, zatímco ve světě se setkáváme spíš s nezvratností. Jak se s tím vyrovnat?
Edo Gajdoš Pohyb a čas, Aristotelés a Einstein. čas filosofický a fyzikální („vlastní čas částic“) si nejsou tak vzdálené. Rozlišení problematiky na čas a prostor tu není odevždy, výchozím problémem by se opět mohl stát problém pohybu.
Jakub Čapek Časy s přítomností a časy bez přítomnosti. na otázku „existuje přítomnost?“ lze odovědět dvojím způsobem: „ano“ nebo „ne“. Koncepce času, které se odtud odvíjejí, vykazují zásadní odlišnosti a umožňují, abychom se o povaze času smysluplně přeli.
kulturní vložka - Ivan M. Havel Artefakty v krajině
Katka Mervartová Husserlova fenomenologie - pohled na čas zevnitř. výklad několika výchozích pojmů Husserlovy fenomenologie (samozřejmý postoj, uzávorkování, vědomí, intencionalia...)
Tomáš Hromádka Čas z pohledu neurofyziologie. jak je informace kódována neurony? Jak zpracovává mozek rytmické či arytmické „vstupy“? Zdá se, že pracuje s diskrétním časem: existuje určitá minimální délka, kterou je schopen rozlišit a brát jako jednotku.
Petr Bob Psyché, mozek a fyzikální prostoročas. ve třech různých oblastech - v lidské psyché, v mozku a ve fyzikálním prostoročase - se podle Petra setkáváme s paralelními jevy a lze zformulovat odvážnou hypotézu, podle níž například kvantovým kolapsům na posledně jmenované úrovni odpovídá cosi v dalších dvou oblastech: aktivace v mozku a třeba i svobodný čin.
Michal Wittner Úvod do chronobiologie. zasvěcený úvod do chronobiologie. Jedním z témat byly např. „pacemakery“ - buňky, které udržují vnitřní rytmus organismu. Jsou zajímavé mj. tím, že nekopírují vnější rytmus, ale jsou s ním synchronizovány. Biologické rytmy můžeme považovat z velké části za vrozené.
Ivan M. Havel Kauzální domény. v jednotlivých vědechých oborech se pracuje s různým pojmem kauzality. Jak se k sobě tyto příčinnosti vztahují? Lze se domnívat, že příčinnost fungující na úrovni elementárních částic určuje kauzalitu ve všech ostatních, komplexnějších úrovních? Možná je lepší opustit představu úrovní a jejich hierarchického uspořádání a mluvit o doménách kauzality, jejichž vztah nám není jasný.
Jaromír Adamec Čas versus počítač. Jaromír formuloval výchozí tezi: čas nevystupuje jako fenomén ve výpočtu, pouze výpočet se odehrává v čase. Času v počítači chybí vlastnosti žitého času jako: neměnnost plynutí, trvání, rozdělení na minulost - přítomnost - budoucnost. Výpočet je téměr totéž, co deduktivní důkaz a lze proto mluvit o nečasovosti výpočtu. Jsou nicméně situace, kdy i sem zasahuje temporální model: třeba v napětí mezi atemporálním výpočtem a temporálním světem, na který reaguje (stisky klávesnice), nebo v situaci, kdy je třeba synchronizovat více paralelně probíhajících výpočtů.
Pavel Černohous Vnímání času: pohled do minulosti. vývoj vnímání času v dějinách: zavádění hodin, vnímání přítomnosti, nedochvilnost, nejasnost časových údajů. Zajímavý pohled na doby, kdy se s časem počítalo jinak. Aleš Kuběna O šachových hodinách. časová tíseň ve hrách, úlohy, kdy je třeba počítat s časovou nouzí.
Jak to vidím já: Klub studentů při CTS opět vyrazil do Pece pod Sněžkou (2. 12. - 5. 12.). I toto setkání bylo jako obvykle nezvykle mezioborové (studenti MFF, PřF, FF, 1. LF a PF). Tentokrát jsme si předem zadali jednotné téma výjezdu: čas. Účastníci postupně přednesli příspěvky o tom, jak se dané téma projevuje či zpracovává v jejich oboru, popř. jak na něm sami pracují. Díky tomu bylo víc než dost podnětů k debatám. Příspěvky se nesly v poměrně srozumitelném duchu, což přispělo k živosti společného rozhovoru. Biologické rytmy, čas a nezvratnost ve fyzice, problém časové tísně v teorii her, problém přítomnosti ve filosofii, vnímání času v minulosti, čas a počítač - to jsou namátkou témata, která zazněla. Jedním ze základních napětí, které se z rozprav vynořilo, bylo napětí mezi časem měřeným, „objektivním“ a časem lidského prožívání. Toho jsme využili i pro poslední společný večer, kdy jsme se stejně jako minule oddali osvědčené interpretační hře. Zadali jsme si téma „Čas je přesně definované téma exaktních věd, společenské vědy to jen zatemňují“, rozdělili se losem do dvou skupin („ano“ a „ne“) a zahájili velké hádání. Kromě členů studentského klubu CTS se výjezdu zúčastnili i dva senioři CTS - Ivan M. Havel a Zdeněk Kalva. První jmenovaný nám osvěžil uvažování o čase výkladem o artefaktech v krajině. Našli jsme si i čas na výlet na běžkách či pěšky, čas na zábavu, čas na spánek (i když ten se časem tenčil) a pak nadešel čas odjezdu. Časem to zopakujeme, i když asi už ne s časem. Jakub Čapek, FFUK, filosofie