Takzvaná "Württenberská Logika" (1750) a její význam pro filologii

Podle latinské učebnice, známé jako „Württembergische Logik“ se učili Schiller, Schelling, Hölderlin i Hegel. Donedávna byla považována za ztracenou. Přednáška rozebírá vztah této logiky k dobové rétorice a estetice a poukazuje – v rámci schillerovského bádání vůbec poprvé – na její význam pro formu filosofické argumentace u Friedricha Schillera.