Příroda a kultura - interakce kulturní a biologické evoluce v mezioborové perspektivě

Univerzitní výzkumná centra Univerzity Karlovy (UNCE) č. 204004

Problematika vzájemných souvislostí biologické a kulturní evoluce představuje v současné době jeden z nejaktuálnějších směrů mezioborového vědeckého bádání na rozhraní společenských a přírodních věd. Mnohé současné teoretické modely a empirická data poukazují na skutečnost, že kulturní procesy nelze zcela oddělit od biologických vlastností jejich nositelů, jež během evoluce mohly formovat odlišné selekční tlaky. Lze předpokládat, že prekurzory kultury včetně složitých sociálních systémů a symbolického jazyka se vyvinuly jako adaptace prostřednictvím biologické evoluce, podobně jako somatické znaky. Pro tyto výzkumné směry je však také klíčová myšlenka, že i samotná kultura vytváří nové selekční tlaky, které v mnoha ohledech významně formují fenotyp člověka a v dlouhodobém horizontu mohou měnit i jeho genotyp. Podle této představy tedy lidská kultura na jedné straně vznikla díky biologickému vývoji specifických kognitivních a dalších mechanismů, ovšem sama představuje specifické prostředí, v němž jsou jedinci selektováni. Podle některých teoretických modelů může totiž interakce mezi genetickými a kulturními procesy vyústit ve zcela odlišné vývojové trajektorie. Tyto se pak mohou významně lišit od trajektorií, které bychom predikovali na základě např. populačně-genetických modelů. Tento projekt tak vychází především ze současných teorií a empirických poznatků, podle nichž je kultura součástí lidské ekologie.

Hlavním cílem projektu je propojení teoreticko-historického hlediska s empirickým přístupem k tématu biologické a kulturní koevoluce. Historicko-teoretický výzkum se zaměřuje na analýzu obecného problému vztahu přírody a kultury. Konkrétně se například jedná o bádání v oblasti protoevolučních konceptů před darwinovským obratem (1) a obecněji o sledování interakcí mezi filosofií a vědou ve vývoji evropského myšlení (2). Jiným výzkumným problémem, který je v rámci projektu řešen, je konceptualizace kulturního přenosu formou diskrétních jednotek z pohledu biosémiotiky. V rámci empirické části projektu se zabýváme vybranými aspekty lidského vzhledu (např. barva očí) (3), jejichž mezipopulační variabilita by mohla vyvstávat jako důsledek vzájemného spolupůsobení biologických a kulturních procesů (4). Další oblastí, kterou se v rámci centra intenzivně zabýváme, jsou evolučně formované psychologické procesy, které mohou ovlivňovat kulturní variabilitu. Tato problematika je zkoumána například na fenoménu zdobení lidského těla (5) nebo tance a zpěvu v mezikulturní perspektivě. Identifikace konkrétních faktorů, jež vedou k variabilitě (intrakulturní či interkulturní, intraindividuální či interindividuální) charakteristik, o nichž se předpokládá, že se vyvinuly během evoluce, může pomoci objasnit komplexní souvztažnost biologických a kulturních fenoménů.

(1) Hladký V, Kratochvíl Z, Kočandrle R (2012) Evoluce před Darwinem, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 245 pp.
(2) Hladký V (2013) The Philosophy of Gemistos Plethon, Ashgate, 330 pp.
(3) Kleisner K, Priplatova L, Frost P, Flegr J (2013) Trustworthy-Looking Face Meets Brown Eyes. PLoS ONE 8: e53285.
(4) Komárek S (2012) Muž jako evoluční inovace? Academia, 264 pp.
(5) Havlíček J & Roberts SC (2013). Perfume-body odor complex: An insightful model for culture-gene coevolution? In: Chemical Signals in Vertebrates XII (East, M.L. & Dehnhard, M. eds). Springer, New York. pp. 185-196.

Řešitel: doc. Jan Havlíček, Ph.D. (PřF UK v Praze)
Člen řešitelského týmu za CTS: Mgr. Jaroslava Valentová, Ph.D. (do 28. 2. 2015), Mgr. Karolína Pauknerová (od 1. 3. 2015), Mgr. Pavel Duda, Ph.D. (od 1. 5. 2017)

http://web.natur.cuni.cz/filosof/unce/index.php/cz/