50. výjezd VR, CTS a hostů - Zámek Loučeň
Datum konání: 21. 10. 2016 - 23. 10. 2016
Místo konání: Zámek Loučeň www.zamekloucen.cz
Garanti:
Petr Meduna
Účastníci:
Ajvaz, Michal;
Boháček, Ivan;
Duda, Pavel;
Haluzík, Radan;
Havel, Ivan M.;
Horáček, Ivan;
Chmelová, Hana;
Jeschke, Felix;
Jun, Tomáš;
Konopásek, Zdeněk;
Kratochvíl, Zdeněk;
Krtouš, Pavel;
Kůrka, Petr;
Palouš, Jan;
Pauknerová, Karolína;
Pokorný, Petr;
Prach, Jindřich;
Říha, Cyril;
Steiner, Jakub;
Storch, David;
Ševeček, Ondřej;
Švandová, Ladislava;
Velický, Bedřich;
Větrovcová, Marie
PÁTEK
Ivan M. Havel: Jak jsme se tu ocitli
Zdeněk Kratochvíl: Pár vzpomínek na Zdeňka Neubauera
Radan Haluzík: Dům jako monument: co „říkají“ domy moldavských a rumunských romských elit a zbohatlíků?
Proč kočovní Romové a jejich potomci staví obrovské domy "jako zámky"? A proč je nakonec obvykle nedostaví? A proč, když už je dostaví, tak v nich stejně většinou nebydlí? Mohou dům konstituovat i jiné funkce než bydlení? Proč je "řeč domů", s níž nás jejich majitelé oslovují, tak hlasitá? Chtěl bych se s Vámi podělit o zážitky i otázky vyplývající z letního fiedworku v Moldávii a Rumunsku. Jindřich Prach: Výprava do Jakutska
V srpnu jsme se v pěti lidech (z CTS s Petrem Pokorným) vypravili na Sibiř do Jakutska. Primárně na konferenci, ale pro přírodovědce je, jak už to bývá, minimálně stejně tak cenné a inspirativní poznání z tamní krajiny. Podvečerní promítání fotek už mimo odborný program výjezdu přiblíží krajinu nejchladnějšího obydleného území na Zemi. Cestovatelské zážitky se pokusím ukázat v palaeoekologickém a geobotanickém kontextu - spojují (a problematizují) se představy o charakteru středoevropské krajiny v době ledové (nabyté z literatury a z vlastních výzkumů z vrtů sedimenty jezer na Třeboňsku) s analogiemi, které jsou v navštívené oblasti trvale zmrzlé půdy vidět na každém kroku. SOBOTA Jakub Steiner: Předvídání lidské volby: Preference versus informace
Přednáška pojedná o tom, jak ekonomové modelují a předvídají lidské rozhodování, a jak vysvětlují částečnou náhodnost lidského chování. Tradiční ekonomický přístup pojímá náhodnost lidské volby jako důsledek nepředvídatelných změn preferencí. Jádrem přednášky bude alternativní model, jenž vysvětluje náhodnost lidské volby jako důsledek neúplného zpracování informací; neboli jako důsledek nepozornosti. Ivan Horáček: Epistemologie globálního oteplení
Metonymický vs. metaforický obraz světa pro školu, kancelář i dům, ve slovesnosti, umění i vědě (o globálním oteplení zvlášť). Karolína Pauknerová: Svár kultury s přírodou v CHKO Český les
V posledních letech jsem se věnovala naučným stezkám v západočeském kraji, jejich obsahu, zejména však způsobu, jak popisují minulost sudetské krajiny. Trendem, který se během mého výzkumu začal projevovat s nově opravenými stezkami a přibývajícími tabulemi, je narůstající převaha témat spojených s přírodou, divočinou, kterou je potřeba chránit. Naučné stezky či jednotlivé tabule nejsou žádným neutrálním médiem ve vyjednávání smyslu krajiny a přírody, v jejich obsahu se prosazují zájmy investora – v tomto případě jsou investorem obec, CHKO a soukromé osoby. Na pozadí těchto aktivit stojí i sama skutečnost, že se ochranná zóna někdejší Železné opony přeměnila v Zelený pás Evropy a zakázaná území jsou pořád zakázaná, ovšem důvody a sankce jsou odlišné. Na základě teoretické debaty o zdivočování (rewilding) představím zaznamenaný posun a širší souvislosti trendu. Nakonec naznačím možnosti budoucího výzkumu (v rámci Progresu-Antropocénu). Marie Větrovcová: Labyrinth pohledem matematiky a bez ní: Nebojme se labyrinthu
S labyrinthy se setkáváme od nepaměti. V příspěvku nastíním vstup do labyrinthu (praktická ukázka je nedílnou součástí příspěvku i semináře): poukážu na ne/rozdíl mezi labyrinthem a bludištěm. Budu se zabývat matematikou k porozumění labyrithu a také k jeho neporozumění - nakolik jde v labyrithu o matematiku. Poukážu na některé "topologické vlastnosti" a paradoxy, které labyrith ukrývá. Exkurze do okolí NEDĚLE Zasedání vědecké rady CTS Petr Kůrka: Logika, indukce, informace a pravděpodobnost
Standardní pojetí podle Kolmogorova a Fellera chápe pravděpodobnost jevu jako jeho frekvenci výskytu v opakovaných, navzájem nezávislých pokusech. Naproti tomu E. T. Jaynes v návaznosti na Laplacea, Bernoulliho a Jeffreyse chápe pravděpodobnost jako plausibilitu a vyhodnocuje ji podle Bayesovy věty. David Storch: Nosná kapacita prostředí pro populace, společenstva a celou Zeměkouli
Nosná kapacita prostředí je klíčový ekologický koncept, který v antropocénu nabývá na významu v souvislosti s ideou, že lidstvo překročilo nebo brzy překročí nosnou kapacitu Země. Víme ale, co přesně ten koncept znamená? Ukážu, že nosná kapacita prostředí není něco vnějšího, daného pouze prostředím, ale plyne přímo z dynamiky populací a závisí mimo jiné na vlastnostech a schopnostech jedinců. Dále ukážu cestu, jak tento koncept rozšířit na ekologická společenstva a pokusit se tak popsat rovnovážnou dynamiku biologické rozmanitosti různých prostředí na Zemi. Exkurze v Milovicích - chov zubrů a divokých koní
Proč kočovní Romové a jejich potomci staví obrovské domy "jako zámky"? A proč je nakonec obvykle nedostaví? A proč, když už je dostaví, tak v nich stejně většinou nebydlí? Mohou dům konstituovat i jiné funkce než bydlení? Proč je "řeč domů", s níž nás jejich majitelé oslovují, tak hlasitá? Chtěl bych se s Vámi podělit o zážitky i otázky vyplývající z letního fiedworku v Moldávii a Rumunsku. Jindřich Prach: Výprava do Jakutska
V srpnu jsme se v pěti lidech (z CTS s Petrem Pokorným) vypravili na Sibiř do Jakutska. Primárně na konferenci, ale pro přírodovědce je, jak už to bývá, minimálně stejně tak cenné a inspirativní poznání z tamní krajiny. Podvečerní promítání fotek už mimo odborný program výjezdu přiblíží krajinu nejchladnějšího obydleného území na Zemi. Cestovatelské zážitky se pokusím ukázat v palaeoekologickém a geobotanickém kontextu - spojují (a problematizují) se představy o charakteru středoevropské krajiny v době ledové (nabyté z literatury a z vlastních výzkumů z vrtů sedimenty jezer na Třeboňsku) s analogiemi, které jsou v navštívené oblasti trvale zmrzlé půdy vidět na každém kroku. SOBOTA Jakub Steiner: Předvídání lidské volby: Preference versus informace
Přednáška pojedná o tom, jak ekonomové modelují a předvídají lidské rozhodování, a jak vysvětlují částečnou náhodnost lidského chování. Tradiční ekonomický přístup pojímá náhodnost lidské volby jako důsledek nepředvídatelných změn preferencí. Jádrem přednášky bude alternativní model, jenž vysvětluje náhodnost lidské volby jako důsledek neúplného zpracování informací; neboli jako důsledek nepozornosti. Ivan Horáček: Epistemologie globálního oteplení
Metonymický vs. metaforický obraz světa pro školu, kancelář i dům, ve slovesnosti, umění i vědě (o globálním oteplení zvlášť). Karolína Pauknerová: Svár kultury s přírodou v CHKO Český les
V posledních letech jsem se věnovala naučným stezkám v západočeském kraji, jejich obsahu, zejména však způsobu, jak popisují minulost sudetské krajiny. Trendem, který se během mého výzkumu začal projevovat s nově opravenými stezkami a přibývajícími tabulemi, je narůstající převaha témat spojených s přírodou, divočinou, kterou je potřeba chránit. Naučné stezky či jednotlivé tabule nejsou žádným neutrálním médiem ve vyjednávání smyslu krajiny a přírody, v jejich obsahu se prosazují zájmy investora – v tomto případě jsou investorem obec, CHKO a soukromé osoby. Na pozadí těchto aktivit stojí i sama skutečnost, že se ochranná zóna někdejší Železné opony přeměnila v Zelený pás Evropy a zakázaná území jsou pořád zakázaná, ovšem důvody a sankce jsou odlišné. Na základě teoretické debaty o zdivočování (rewilding) představím zaznamenaný posun a širší souvislosti trendu. Nakonec naznačím možnosti budoucího výzkumu (v rámci Progresu-Antropocénu). Marie Větrovcová: Labyrinth pohledem matematiky a bez ní: Nebojme se labyrinthu
S labyrinthy se setkáváme od nepaměti. V příspěvku nastíním vstup do labyrinthu (praktická ukázka je nedílnou součástí příspěvku i semináře): poukážu na ne/rozdíl mezi labyrinthem a bludištěm. Budu se zabývat matematikou k porozumění labyrithu a také k jeho neporozumění - nakolik jde v labyrithu o matematiku. Poukážu na některé "topologické vlastnosti" a paradoxy, které labyrith ukrývá. Exkurze do okolí NEDĚLE Zasedání vědecké rady CTS Petr Kůrka: Logika, indukce, informace a pravděpodobnost
Standardní pojetí podle Kolmogorova a Fellera chápe pravděpodobnost jevu jako jeho frekvenci výskytu v opakovaných, navzájem nezávislých pokusech. Naproti tomu E. T. Jaynes v návaznosti na Laplacea, Bernoulliho a Jeffreyse chápe pravděpodobnost jako plausibilitu a vyhodnocuje ji podle Bayesovy věty. David Storch: Nosná kapacita prostředí pro populace, společenstva a celou Zeměkouli
Nosná kapacita prostředí je klíčový ekologický koncept, který v antropocénu nabývá na významu v souvislosti s ideou, že lidstvo překročilo nebo brzy překročí nosnou kapacitu Země. Víme ale, co přesně ten koncept znamená? Ukážu, že nosná kapacita prostředí není něco vnějšího, daného pouze prostředím, ale plyne přímo z dynamiky populací a závisí mimo jiné na vlastnostech a schopnostech jedinců. Dále ukážu cestu, jak tento koncept rozšířit na ekologická společenstva a pokusit se tak popsat rovnovážnou dynamiku biologické rozmanitosti různých prostředí na Zemi. Exkurze v Milovicích - chov zubrů a divokých koní