55. výjezd VR, CTS a hostů - Kostelec nad Černými lesy

Date: 17. 5. 2019 - 19. 5. 2019
Venue: Kostelec nad Černými lesy

Petr Meduna & Václav Cílek: Kde jsme se to ocitli?

Radan Haluzík: Ten báječný svět na dosah ruky: O internetu a dilematu mladých nejen v současné subsaharské Africe
Už jste někdy dostali do mailu nabídku na "výhodný obchod", bankovní transakci, dědictví či lásku odněkud z Afriky? Příspěvek nás zavede do západní Afriky přímo mezi "game boys", kteří se tzv. internetovými scumem živí. Uvidíme, jak žijí, co je k tomu vede a jak (pokud kdy vůbec nějaké dostanou) peníze investují.

Petr Kůrka: Metaforická povaha čísel
Od přirozených čísel se odvíjí konstrukce dalších typů matematických objektů, které se metaforicky také nazývají čísla. Přirozená čísla se používají v situacích, kdy existuje přirozená nedělitelná jednotka. Racionální a reálná čísla se používají v situacích, kdy se jednotka stanovuje konvencí, protože přirozená jednotka neexistuje. Neexistence přirozené nuly vede na záporná čísla. Komplexní čísla charakterizují periodické děje.

Marek Hudík (host): Nejbohatší vesnice na světě
Před rokem 1979 převládalo v Číně kolektivistické zemědělství, které se vyznačovalo nízkou výkonností. V roce 1979 Čína zavedla systém zodpovědnosti domácností, který posílil motivaci zemědělců k vyšší produktivitě. Některé vesnice však oficiální politiku odmítli následovat a pokračovali v cestě kolektivismu. Jednou z těchto vzpurných vesnic byla Huaxi v provincii Jiangsu. Ačkoliv patřila Huaxi v době reforem k chudým vesnicím, v následujících dekádách se paradoxně stala jednou z nejvíce prosperujících vesnic v celé Číně. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit cestu Huaxi k prosperitě.

Petr Pokorný: Klimatické změny: Magie křivek a škál
„Čítankový“ přehled současného stavu poznání čtvrtohorních klimatických změn a jejich příčin. Kosmické vlivy, pozemské oscilátory, náhodné faktory. Víme o tom opravdu hodně, jenže když dojde na věc, typicky na předpovídání budoucnosti, pořád to nějak nestačí.

Arnošt L. Šizling: Jak vznikají indexy v ekologii a jak jim ekologové rozumí
Když chce ekolog kvantifikovat vztahy, potřebuje indexy. V příspěvku se omezím na indexy, které měří vztahy dvou a více společenstev rostlin či živočichů, a na indexy biologické rozmanitosti, jako je počet druhů ve společenstvu. I tak je těchto indexů víc než dost. Víc než mnohost mě bude zajímat, jak indexy vznikají a jak jim ekologové rozumí. Neodpustím si paralelu se vznikem a používáním pojmů v živém jazyce. Ne že bych se cítil odborníkem na vznik pojmů, ale rád bych do tenat diskuze vlákal filosofy, kteří tématu rozumí. Mám totiž podezření, že chyby, kterých se ekologové při konstrukci indexů dopouštějí, souvisí se schématy, které používáme, když mluvíme. Téma nabízí příjemnou hodinku ve společenství rozdílů mezi formální (nebo, chcete-li, vědeckou) a živou mluvou. Příspěvek je motivován diskuzí nad textem, který máme rozpracovaný s Davidem.

Pavel Krtouš: Jak předehnat světlo a (ne)skončit v minulosti
Základním kamenem naší současné představy o prostoru a čase je i konečnost maximální rychlosti, kterou se může šířit jakýkoli realizovatelný signál. Porušení tohoto zákona by znamenalo zásadní trhlinu v základech většiny moderních fyzikálních teorií. Přesto, nelze toto omezení obejít? Dozvíme se, že teoreticky ano. Ale podle všeho bychom za takovou možnost museli zaplatit nemalou cenu: zřejmě bychom se museli vypořádat i s cestováním do minulosti. A není toto příliš vysoká cena na i jen myšlenkový experiment?

Jan Turek: WAC-9 v Praze - archeologie v současném globalizovaném světě
V současném globalizovaném světě je archeologie každodenně konfrontována s proměnami veřejného mínění, s vývojem společnosti v různém geopolitickém kontextu, ale i se širokým spektrem otázek týkajících se lidských práv. Je nesporné, že se archeologie, jako společenská věda, nemůže rozvíjet v izolaci od společenských změn a že je naopak předurčena k reflexi významných celospolečenských témat současnosti. Světový archeologický kongres (World Archaeological Congress – WAC) vznikl v roce 1986 na principu boje proti apartheidu a prosazení demokratické diskuse ve světové archeologii. WAC je poradním orgánem UNESCO a zvláštní pozornost věnuje ochraně památek světového kulturního dědictví v době válečných konfliktů.
V červenci 2020 se bude v Praze konat již 9. Světový archeologický kongres a CTS je jedním ze spolupořadatelů. Hlavní cíle a aktivity spojené s přípravou kongresu budou rovněž shrnuty v tomto příspěvku.

Roman Kotecký: Obrázková matematika