Searlova teorie institucí: kritické posouzení a inovace

GAČR 401/01/0968

Výzkum dějin české filozofie 1918-1938 se v rámci grantu GA ČR 401/2001/1082zaměřil na problematiku filozofických diskusí a polemik v tomto období.Prokázal, že rozvoj filozofického myšlení v těchto letech, ke kterémupřispěl vznik nových univerzitních filozofických pracovišť, dalšíchvzdělávacích institucí a odborných časopisů, není charakteristický pouzekvantitativním nárůstem filozofických prací, ale především jejichkvalitativní proměnou. Kontakty se zahraniční filozofií (překlady,recenzní činnost, účast na zahraničních konferencích a kongresech,mezinárodní konference a kongresy v Československu), nová filozofickátémata, různost filozofických přístupů a směrů vytvořily nebývalé příznivéprostředí pro filozofickou diskusi a přirozenou výměnu názorů. Českáfilozofie v meziválečném období stále přesvědčuje o svém spojení s dalšímioblastmi a potřebami národního života, s kulturou, společenskou situací avědou. To se projevilo nejen přímo v polemice o úkolech a charakterufilozofie v novém československém státě, ale nepřímo i ve sporech ofilozofickou metodu (pozitivizmus, idealismus, strukturalismus, marxismus,fenomenologie) a v diskusi o jednotlivých konkrétních tématech(náboženství, hodnoty, Masaryk ad.). Toto spojení filozofie s praktickýmipotřebami společnosti znamenalo sice určitá omezení, na druhé straně všakpřinášelo mnohdy potřebné impulsy v oblasti gnozeologické ametodologické.