42nd Academic Advisory Board Meeting - Kokořínský důl
Date: 2. 11. 2012 - 4. 11. 2012
Venue: Hotel Kokořín - Kokořínský Důl http://hotel.kokorin.info/
Lecturers:
Roman Kotecký ;
Petr Kůrka ;
Karolína Pauknerová ;
Petr Pokorný ;
Luděk Sýkora ;
Irena Šímová ;
Anna Tószögyová ;
Bedřich Velický
Účastníci:
Ajvaz, Michal;
Boháček, Ivan;
Fiala, Jiří;
Frei, Jan;
Frynta, Daniel;
Havel, Ivan M.;
Chmelová, Hana;
Chvatík, Ivan;
Konopásek, Zdeněk;
Kouba, Pavel;
Krtouš, Pavel;
Meduna, Petr;
Palouš, Jan;
Pazák, Tomáš;
Pultr, Aleš;
Říha, Cyril;
Storch, David;
Švandová, Ladislava;
Vrba, Tomáš
Anotace příspěvků
Petr Pokorný
Kde jsme se to octli: Anatomie "Lužické katastrofy" Na sklonku doby bronzové došlo v pískovcových skalních městech Kokořínska k prudkému snížení úživnosti prostředí, které bylo spojeno s vlnou lokálního vymírání. Významný český přírodovědec Vojen Ložek popsal toto dění jako "Lužickou katastrofu" a připsal ho neblahému působení člověka. Další bádání nad tímto fenoménem vrhlo nečekané světlo na obecnější rysy vývoje středoevropské přírody v průběhu kvartérního cyklu. Irena Šímová
Jak ovlivňuje produktivita prostředí množství druhů? Vznik a zánik jedné univerzální ekologické patrnosti Porozumění tomu, jak produktivita neboli úživnost prostředí ovlivňuje počet druhů organismů, je jednou z hlavních otázek ekologie. Jak na ni ale můžeme odpovídat, když neumíme produktivitu stanovit? Jak je vůbec možné, že přes obrovské množství studií stále nevíme, které oblasti na Zemi jsou nejproduktivnější? Luděk Sýkora
Evoluce, revoluce a závislost na zvolené cestě Příspěvek se věnuje transformaci postsocialistických měst a jejich městských regionů se zaměřením na procesy suburbanizace a segregace. Transformaci vnímá z perspektivy revolučních změn základních principů organizace společnosti a následné evoluční adaptace sociálních praktik a sociálně-prostorových struktur. Upozorňuje, že v případě suburbanizace a segregace dochází k vytváření nových nepříznivých strukturálních ukotvení, které vedou k závislosti dalšího vývoje na specificky zvolené cestě. Tomáš Vrba
Realita překladu a překlad reality Příspěvek vychází z překladatelských zkušeností, jež autora přiměly k úvahám přesahujícím rámec běžné profesní praxe. Lze překládat z neexistujícího jazyka? Může se umělý literární jazyk stát jazykem mluveným? Může a má překladatel měnit skutečnost literárního díla? Anna Tószögyová
Mnohorozměrné analýzy jako nástroj k odhalení komplexních ekologických jevů Jak fungují metody mnohorozměrných statistických analýz a jak nás různé možnosti volby statistického aparátu vedou k různým interpretacím ekologických jevů. Pavel Krtouš
Geometrizace ve fyzice Současná teoretická fyzika hojně využívá dvou metodologických paradigmat - geometrizaci a kvantování. V této přednášce se zaměříme na první z nich. Geometrie urazila za posledních 200 let dlouhou cestu – od sesazení Euklidovské geometrie z trůnu apriornosti k abstraktním prostorům diferenciální geometrie. V moderní fyzice se geometrie zjevuje na mnoha místech a v mnoha podobách - ať již jako podivná symplektická geometrie fázových prostorů, zakřivený prostoročas teorie gravitace, D-brány teorie strun či fibrované prostory kalibračních polí. Mnohé z těchto podob jsou velmi vzdálené od toho, co známe jako geometrii ze základní školy. Pokusíme si nastínit, co vlastně v současnosti chápeme pod geometrickými metodami a geometrickým myšlením, a rozvrhnout si jazyk, ve kterém fyzika formuluje základní teorie před tím, než je podrobí kroku dalšímu - kvantování. Petr Kůrka
Penroseovy aperiodické teselace a symbolická dynamika Aperiodické teselace roviny a trojdimenzionálního prostoru s lokálními formačními pravidly dávají vhled do struktury dynamických systémů a osvětlují i dynamiku algoritmických výpočtů. Karolína Pauknerová
Absence a paměť v krajině: případ Český Les sever Příspěvek vychází z letošního antropologického výzkumu v rámci projektu NAKI v Lesné (Schönwald) u Tachova. Sudetská krajina je v odborné i populárně laděné literatuře o krajině vždy nazírána jako krajina zničená a její obyvatelé jako lidé bez kořenů, bez porozumění místní krajině. Tomuto plochému náhledu by bylo dobré dodat trochu plastičnosti. Příspěvek se bude věnovat nejprve paměti zdejší krajiny, naznačí, jaká místa paměti (tj. místa, která evokují minulost) může současný návštěvník krajiny vidět, a jak je může číst. Náhled zainteresovaného návštěvníka (outsidera) na okolní krajinu a její paměť pak budou konfrontovány s pohledem současných a bývalých obyvatel Lesné. Na závěr přijde krátká analýza nově vytvářených paměťových stop na naučných stezkách v okolí Lesné. Petr Meduna
Krajina barbarská a kulturní Stručné zamyšlení nad krajinou v chápání evropských archaických společností a jeho tradice. Krajina "de iure" za a před Alpami a co si z toho odnesl středověk a dnešek. Navazuje krátká procházka krajinou po stopách tzv. mezního soudu 16, tedy rekonstrukce konkrétního pohledu. Roman Kotecký
Umírání Schrödingerovy kočky Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena za nedemoliční kvantová měření, která umožňují, s jistou nadsázkou, pozorovat to, co je uvedeno v názvu. Bedřich Velický
Slabá měření pokračují: testování Heisenbergova principu Proslulý Heisenbergův princip neurčitosti má dvojí podobu: formální a operacionální. První nevyvolává pochybnosti, druhá je od samého začátku záhadná. Potřebné operace měření nelze jaksi provést. Na pomoc tady přichází slabé měření. Příslušný nový postup byl nejprve navržen teoreticky a nyní byl realizován, opět v laboratoři Aephraima Steinberga v Torontu (kde předtím pozorovali Bohmovy trajektorie). Pokusím se nejprve o charakterizaci problémů s neurčitostmi a pak o popis výsledků nových experimentů.
Kde jsme se to octli: Anatomie "Lužické katastrofy" Na sklonku doby bronzové došlo v pískovcových skalních městech Kokořínska k prudkému snížení úživnosti prostředí, které bylo spojeno s vlnou lokálního vymírání. Významný český přírodovědec Vojen Ložek popsal toto dění jako "Lužickou katastrofu" a připsal ho neblahému působení člověka. Další bádání nad tímto fenoménem vrhlo nečekané světlo na obecnější rysy vývoje středoevropské přírody v průběhu kvartérního cyklu. Irena Šímová
Jak ovlivňuje produktivita prostředí množství druhů? Vznik a zánik jedné univerzální ekologické patrnosti Porozumění tomu, jak produktivita neboli úživnost prostředí ovlivňuje počet druhů organismů, je jednou z hlavních otázek ekologie. Jak na ni ale můžeme odpovídat, když neumíme produktivitu stanovit? Jak je vůbec možné, že přes obrovské množství studií stále nevíme, které oblasti na Zemi jsou nejproduktivnější? Luděk Sýkora
Evoluce, revoluce a závislost na zvolené cestě Příspěvek se věnuje transformaci postsocialistických měst a jejich městských regionů se zaměřením na procesy suburbanizace a segregace. Transformaci vnímá z perspektivy revolučních změn základních principů organizace společnosti a následné evoluční adaptace sociálních praktik a sociálně-prostorových struktur. Upozorňuje, že v případě suburbanizace a segregace dochází k vytváření nových nepříznivých strukturálních ukotvení, které vedou k závislosti dalšího vývoje na specificky zvolené cestě. Tomáš Vrba
Realita překladu a překlad reality Příspěvek vychází z překladatelských zkušeností, jež autora přiměly k úvahám přesahujícím rámec běžné profesní praxe. Lze překládat z neexistujícího jazyka? Může se umělý literární jazyk stát jazykem mluveným? Může a má překladatel měnit skutečnost literárního díla? Anna Tószögyová
Mnohorozměrné analýzy jako nástroj k odhalení komplexních ekologických jevů Jak fungují metody mnohorozměrných statistických analýz a jak nás různé možnosti volby statistického aparátu vedou k různým interpretacím ekologických jevů. Pavel Krtouš
Geometrizace ve fyzice Současná teoretická fyzika hojně využívá dvou metodologických paradigmat - geometrizaci a kvantování. V této přednášce se zaměříme na první z nich. Geometrie urazila za posledních 200 let dlouhou cestu – od sesazení Euklidovské geometrie z trůnu apriornosti k abstraktním prostorům diferenciální geometrie. V moderní fyzice se geometrie zjevuje na mnoha místech a v mnoha podobách - ať již jako podivná symplektická geometrie fázových prostorů, zakřivený prostoročas teorie gravitace, D-brány teorie strun či fibrované prostory kalibračních polí. Mnohé z těchto podob jsou velmi vzdálené od toho, co známe jako geometrii ze základní školy. Pokusíme si nastínit, co vlastně v současnosti chápeme pod geometrickými metodami a geometrickým myšlením, a rozvrhnout si jazyk, ve kterém fyzika formuluje základní teorie před tím, než je podrobí kroku dalšímu - kvantování. Petr Kůrka
Penroseovy aperiodické teselace a symbolická dynamika Aperiodické teselace roviny a trojdimenzionálního prostoru s lokálními formačními pravidly dávají vhled do struktury dynamických systémů a osvětlují i dynamiku algoritmických výpočtů. Karolína Pauknerová
Absence a paměť v krajině: případ Český Les sever Příspěvek vychází z letošního antropologického výzkumu v rámci projektu NAKI v Lesné (Schönwald) u Tachova. Sudetská krajina je v odborné i populárně laděné literatuře o krajině vždy nazírána jako krajina zničená a její obyvatelé jako lidé bez kořenů, bez porozumění místní krajině. Tomuto plochému náhledu by bylo dobré dodat trochu plastičnosti. Příspěvek se bude věnovat nejprve paměti zdejší krajiny, naznačí, jaká místa paměti (tj. místa, která evokují minulost) může současný návštěvník krajiny vidět, a jak je může číst. Náhled zainteresovaného návštěvníka (outsidera) na okolní krajinu a její paměť pak budou konfrontovány s pohledem současných a bývalých obyvatel Lesné. Na závěr přijde krátká analýza nově vytvářených paměťových stop na naučných stezkách v okolí Lesné. Petr Meduna
Krajina barbarská a kulturní Stručné zamyšlení nad krajinou v chápání evropských archaických společností a jeho tradice. Krajina "de iure" za a před Alpami a co si z toho odnesl středověk a dnešek. Navazuje krátká procházka krajinou po stopách tzv. mezního soudu 16, tedy rekonstrukce konkrétního pohledu. Roman Kotecký
Umírání Schrödingerovy kočky Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena za nedemoliční kvantová měření, která umožňují, s jistou nadsázkou, pozorovat to, co je uvedeno v názvu. Bedřich Velický
Slabá měření pokračují: testování Heisenbergova principu Proslulý Heisenbergův princip neurčitosti má dvojí podobu: formální a operacionální. První nevyvolává pochybnosti, druhá je od samého začátku záhadná. Potřebné operace měření nelze jaksi provést. Na pomoc tady přichází slabé měření. Příslušný nový postup byl nejprve navržen teoreticky a nyní byl realizován, opět v laboratoři Aephraima Steinberga v Torontu (kde předtím pozorovali Bohmovy trajektorie). Pokusím se nejprve o charakterizaci problémů s neurčitostmi a pak o popis výsledků nových experimentů.