53. výjezd VR, CTS a hostů - Příběnice u Tábora

Václav Cílek: Kde jsme se to ocitli?

Alexandr Matoušek: Sebeprojasnění
Úsilí o sebeprojasnění je předpokladem kritického východiska, jak pro filosofii, tak pro vědu. Toto úsilí je při díle rovněž v základech myslitelského pokusu Mikuláše Kusánského, kterým představuje svou koncepci učené nevědomosti.

Jan Frei: Existenciální poznání podle Heinricha Bartha
Kusánského „učená nevědomost“ má své místo tam, kde se snažíme předmětným jazykem pojmenovat něco, co nemá charakter předmětu. Pro Kusánského je to zejména případ řeči o Bohu, v jisté míře se však s problémy učené nevědomosti setkáváme i jinde. V novější době postavil tyto problémy do středu svých úvah mj. švýcarský filosof Heinrich Barth (1890–1965), k jehož klíčovým tématům patřil předmětně neuchopitelný „nárok toho, co má být“.

Jan Makovský: Pascalova věda jako učená nevědomost
Druhou stranu mince karteziánské racionální mechaniky světa představuje metodické vyloučení všeho neurčitého, nejistého, a tím spíše „toliko“ pravděpodobného z kánonu vědeckého poznání. Tento krok pak ze své podstaty zamezuje veškeré racionalitě kontingence, tedy oblasti lidského jednání a konání. Nejistota, proměnlivost a nahodilost jsou všemu lidskému údělu vlastní. Podle Pascala věci nikdy nemůžeme poznat takové, jaké jsou. Jak tedy může založit svoji novou „geometrii náhody“? Paradoxně právě tím, že se vzdává základu vůbec, přijetím kontingence za radikální podmínku poznání.

Petr Pokorný: Přednáška o h…. a o neviditelných silách, které možná formovaly naši krajinu
Hromadný nález přirozeně mumifikovaného zvířecího trusu z pozdní doby bronzové nás upozornil na skrytou stránku naší prehistorie. Pastva domácích zvířat mohla být důležitou součástí pravěkých ekonomik a mohla mít podstatný vliv na vývoj naší přírody. Je ale velice obtížné zachytit ji metodami současné archeologie. Ve stručnosti se pokusím předvést aktuální stav poznání této zatím skryté stránky minulosti. Nehodlám přitom zastírat, že toho prozatím víme příliš málo na to, abychom se dobrali jednoznačných odpovědí.

Anna Tószögyová: Diverzita globálnej bioty a migrácie: čo všetko prisúdiť zmenám v produktivite
Prednáška bude rozdelená na dve časti, v prvej porozprávam o tom, čo všetko nám môže prezradiť časová dynamika v produktivite prostredia a ako aj jej stochastické výchylky od pravideľnosti môžu generovať diverzitu. V druhej časti sa zameriam na koncepčné a metodologické problémy spojené s predikciou ľudských migrácií vo vzťahu k súčasným zmenám v klimate.

David Storch: Cesta k rovnovážné teorii biodiverzity
Biologická rozmanitost na zemském povrchu systematicky roste s (1) teplotou, (2) produktivitou a (3) stabilitou prostředí, což jsou věci, které v Antropocénu silně ovlivňuje člověk. Abychom ale mohli říct, jak může lidstvo s biologickou rozmanitostí zahýbat, je třeba porozumět, kde se berou tyto univerzální zákonitosti. Popíšu cestu, po které jsem se před několika lety vydal a která vyústila v teorii dynamiky biologické rozmanitosti s docela netriviálními důsledky.

Jan Konvalinka (host): Název bude upřesněn na výjezdu
Příspěvek se bude týkat scientometrie.

Petr Meduna: Kde se (odpoledne) ocitneme
Naši cestu zahájíme v hnízdě pikartů na latránu (A). Následně se přesuneme na jeden z místních hradů (B) a dále k vodopádům (C). V případě příznivého počasí pak navštívíme i jeden z největších mohylníků v kraji (D).

Radan Haluzík (host): "Spasitelé s perem - spasitelé s puškou": (Ne)vědomost věd o člověku u kořene postkomunistických etnických konfliktů
Na počátku devadesátých let zachvátila Východní Evropu vlna válek, jimž se pro jejich kulturně-etnickou sebe-definici začalo říkat „etnické konflikty“. Odkud se vzala nová etnická definice člověka a lidství a jak navazuje na tu předešlou komunistickou? Proč celá řada významných intelektuálů stanula v jejich čele a jaký byl vůbec jejich vztah k etnickému násilí? Jak vědomost a nevědomost věd o člověku definuje a zakládá politiku…

Václav Cílek: Kdo přežije a proč
Právě jako antropocenní pendant dokončujeme knihu o rodinné a krizové připravenosti, která má jednak teoretickou část – ta je v názvu příspěvku, jednak mnohem delší praktickou část. Výzkumy na vojácích z Korei a Vietnamu ukázaly, že některé typy lidí přežívají častěji, než jiní. Jak je to možné a co to je za lidi?