56. výjezd VR, CTS a hostů - Dubičky

Date: 8. 11. 2019 - 10. 11. 2019

Venue: Penzion U Svaté Barbory http://www.penzion-dubicky.cz/

Účastníci: Eiseltová, Martina; Fulínová, Eliška; Haluzík, Radan; Havel, Ivan M.; Hošek, Jan; Hudík, Marek; Jelenová, Aneta; Konopásek, Zdeněk; Kůrka, Petr; Meduna, Petr; Šizling, Arnošt L.; Švandová, Ladislava; Kouba, Pavel; Palouš, Jan

Pátek

Václav Cílek: Kde jsme se to ocitli?

Karolína Pauknerová: Havran - věž v pohraničním lese.

Ve svém příspěvku představím příběh věže Havran, který jsme ve spoluautorství s Jiřím Woitschem zpracovali pro člának „From the Intelligence Tower to the Tower of Joy: The Story of Havran in the Former Iron Curtain Buffer Zone“ přijatý k publikaci v monočísle Českého lidu Post-Cold War Military Zones“. Věž prošla několika fázemi od špionážní věže přes působivou ruinu až k dnešní proměně v turistickou rozhlednu a památník železné opony. Metody, které jsme použili, zahrnují archivní výzkum, rešerši internetových fór a novinových článků pro proměny věže a pro analýzu výstavy, která je ve věži umístěna, základní kvalitativní obsahovou analýzu.

Cyril Říha: Regulace stavební činnosti v ČR, v chráněných krajinných územích zvláště.

Příspěvek o vstupních motivacích k zahájení jednoho výzkumného projektu. Jak v době antropocénu posuzovat lidskou (stavební) činnost v přírodním prostředí? Jaké jsou stávající způsoby regulace staveb, na co se soustřeďují? Jaká je celková míra regulace stavební činnosti v ČR a jaké jsou její náklady?

Pavel Mrkus: Současné tvůrčí paradigma na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Sociální design, udržitelný design, zvuková ekologie, digitální hygiena, stigmata místních dějin, ekologické umění, virtuální pasti.

Příspěvek představí umělecké a designérské přístupy v tvorbě současných pedagogů a studentů Fakulty umění a designu, které reflektují aktuální společenská témata. Specifická lokalita fakulty v postněmeckém industriálním maloměstě přináší kromě environmentálních také historiografická a sociálně angažovaná umělecká díla. Jak může vysokoškolská instituce působit na proměnu veřejného mínění a prostoru svými aktivitami za hranicemi chráněného akademického území?

Sobota

Anna Kvíčalová: Porcování zvuku v československé kriminalistice.

Když Lawrence Kersta publikoval v roce 1962 v časopise Nature svůj článek “Voiceprint Identification“, ve kterém přirovnával sonografický záznam lidského hlasu k biometrické hodnotě otisků prstů, dal tím veřejnosti poprvé nahlédnout do výzkumu zvuku a hlasu, který byl v utajeném režimu prováděn v Bellových laboratořích od 40. let 20. stol. Možnosti identifikace mluvčího podle hlasového záznamu zkoumala minimálně od 60 let také ruská KGB a východoněmecká Stasi, ale o podobách zvukové analýzy v zemích bývalého východního bloku toho víme jen velmi málo. Ve svém příspěvku Vás seznámím se svým probíhajícím výzkumem polozapomenutého pražského pracoviště tzv. fonoskopie, které se od 70. let zabývalo forenzní analýzou zvuku a metodami jeho objektivní analýzy. Zaměřím se na vztah mezi sluchem a jeho vizuálním zápisem při konstruování vědecké, forenzní i justiční objektivity a rozeberu vztah mezi forenzní zvukovou analýzou a akustickými metodami vědění v jiných vědních oborech.

Ivan Horáček: O hledání a nacházení. Alternativní strategie poznávání a pobytu ve světě s barvitými příklady související evoluční dynamiky pro školu, kancelář a dům.

Polarita hledání a nalézání je jednou z elementárních charakteristik přirozeného světa našeho konání. Jejím prostřednictvím se ustavuje vnímání času a prostoru. Může být i efektivním nástrojem k interpretaci dynamiky biotické evoluce.

David Storch: Invariance růstu.

Růst je základním projevem Života, přesto se o jeho zákonitostech dozvídáme často jen nepřímo. Metabolická teorie biologie, jedna z nejvlivnějších teorií posledních dvou dekád, tvrdila, že dynamika růstu je omezená rychlostí metabolismu, z čehož plynou nejrůznější škálovací zákonitosti a invariance pozorovatelné napříč živočišnou i rostlinnou říší. Budu argumentovat, že tomu může být právě naopak, totiž že tajemné zákonitosti růstu jsou primární a ovlivňují všechny ostatní biologické procesy.

Petr Pokorný & Jan Turek: Mezi Prérií a Skalistými horami. Příroda a lidé jihozápadní Alberty.

Jihozápad kanadské provincie Alberta pokrývají dvě hlavní ekozóny, bezlesé pláně prérie na východě a Skalisté hory (Rocky Mountains) na západě. Jde o území tradičně obývané kmeny Černonožců (Blackfoot), lovců sběračů, kteří se až do 19. století specializovali na lov bizonů, jejichž stáda v milionech kusů migrovala pláněmi severozápadu Ameriky. Černonožci bizony lovili kontinuálně po dobu sedmi tisíciletí, až do zavedení střelných zbraní a téměř úplnému vyhubení těchto zvířat na přelomu 19. a 20. století. Západní hranici Alberty tvoří prudce se zvedající Rockies s kontinentálním rozvodím. Hory mají alpinský charakter, ale na rozdíl od Alp tam nacházíme rozsáhlou divočinu, ve které můžeme studovat řadu jejích vlastností a procesů, které generuje. Oblast jsme navštívili v rámci workshopu „Fire and the Anthropocene: A Long-Term Perspective on Ecological Creativity“, který se konal na terénní stanici University of Calgary v údolí Kananaskis. Diskutovali jsme následující témata: Jak identifikovat praktiky dávného požárového managementu krajiny a jejich ekologické dopady? Do jaké míry tento dávný management utváří její dnešní podobu? Co tato dávná „ekologická kreativita“ znamená pro koncept Antropocénu? O výsledek rokování se chceme podělit, jakožto i o celou řadu zajímavých terénních postřehů, ke kterým jsme přišli na exkurzích po širokém okolí.