63. výjezd VR, CTS a hostů - NP Šumava
Datum konání: 20. 10. 2023 - 22. 10. 2023
Místo konání: Hotel Alpská vyhlídka www.alpskavyhlidka.cz
Garanti:
Arnošt L. Šizling
Účastníci:
Ajvaz, Michal;
Cílek, Václav;
Eiseltová, Martina;
Horáček, Ivan;
Hudík, Marek;
Konvalinka, Jan;
Kotecký, Roman ;
Kulveit, Jan;
Kvasz, Ladislav;
Langerová, Veronika;
Makovský, Jan ;
Markoš, Anton;
Maršálek, Jan;
Palouš, Jan;
Pavlovičová, Soňa;
Pokorný, Petr;
Prach, Jindřich;
Říha, Cyril;
Sladký, Pavel;
Šímová, Irena;
Šizling, Arnošt L.;
Telenský, Tomáš ;
Tószögyová, Anna;
Turek, Jan;
Vrtiška, Ondřej
Pátek
Arnošt Šizling: Kde jsme se to ocitli?Jan Turek: Experiment se šumavským máslem slatinným
V červnu 2018 se ve spolupráci s NP Šumava v Jezerní slati uskutečnil experimentální „pohřeb“ másla do rašeliniště ve stylu pravěkých nálezů slatinného másla z Irska a Skandinávie. Cílem experimentu bylo dokumentovat postup ukládání másla do slati a zjistit, jakými procesy máslo prochází během dlouhodobého uložení bez přístupu vzduchu. Následně, v roce 2020, bylo analyzováno chemické a mikrobiologické složení vzorků po vyzvednutí a testovány senzorické, tedy i chuťové vlastnosti takto uskladněného másla. Petr Pokorný: Oheň a lidé
Aneb Nesouvislé úvahy o požárových režimech v antropocénu Klima, vegetace a krajinný management. Tři hlavní hybné síly, o kterých se uvažuje v souvislosti s požárovými režimy. ("Požárový režim" je ústřední pojem požárové (paleo)ekologie, jehož vysvětlení bude jedním z předmětů povídání.) Jak spolu tyto hybné síly souvisejí? Jakou to má souvislost s riziky ničivých požárů, o nichž v poslední době často slýcháme, a jichž býváme dokonce i my, středoevropané, očitými svědky? K jakým změnám požárových režimů dochází v antropocénu? O jak velký praktický problém se jedná, a dá se s ním něco dělat? Tomáš Telenský: Ptáci, hory a klimatická změna
Klimatická změna, významný jev recentního antropocénu, výrazně ovlivňuje přírodu kolem nás. Rostliny a živočichové čelí změnám, které na ně působí často negativně, a jsou nuceni posouvat své areály na sever či do vyšších nadmořských výšek. Daří se jim to? Jakou roli v tom hrají hory a jak na tom jsou horští ptáci? Ptáci jsou dobrou modelovou skupinou organismů, na nichž je možné tyto otázky studovat. Jednak proto, že jsou relativně vysoko v potravní pyramidě a jejich stav dobře odráží, co se děje v jejích “nižších patrech”. Ale i proto, že ptáci se těší vysoké popularitě, a tak již po desítky let (u nás od roku 1981, avšak např. v Anglii již od let šedesátých) můžeme těžit z plodů tzv. občanské vědy (citizen science), kdy stovky dobrovolníků z řad veřejnosti sbírají velmi dobře standardizovaná data, pokrývající celé kontinenty. V světle těchto jedinečných dat se podíváme na výše položené otázky a ukážeme si je též na příkladu několika ptačích druhů, pro které byla vyhlášena Ptačí oblast Šumava. Jan Palouš: Galaxie a jejich černé díry
Hvězdné ostrovy, galaxie, mají celkovou hmotnost 109 - 1012 hmotností slunce. Jsou složeny barionú a temné hmoty, přičemž temná hmota generuje více než 90% gravitace bránící jejich rozpadu vzhledem k míře jejich vnitřních pohybů. Halo, disk a centrální výduť představují tři hlavní složky viditené části galaxií. Centrální část, galaktické jádro, je místem značné koncentrace hmoty, odkud díky silné gravitaci neuniká světlo. Domíváme se, že se jedná o velmi hmotné černé diry. Hotnosti černých děr ve středech galaxií, 106 - 109 hmotností slunce, jsou sice nižší něž hmotnosti galaxií samotných, ovšem jsou korelovány: málo hmotné galaxie obsahují málo hmotné černé díry a velmi hmotné galaxie mají ve svých středech velmi hmotné černé díry. Pokoušíme se vysvětlit co je příčinou této korelace. Centrální koncentrace hmoty je působena jak vnějšími vlivy jako jsou srážky galaxií, tak i vnitřními vlivy, tvorbou hvězd a ovlivňování jejich okolí zářením, hvězdnými větry a výbuchy supernov. Pokoušíme se o vytvoření nového modelu jádra galaxií, který zahrnuje vliv expandujících obálek přispívajících k růstu hmotnosti centrálních velmi hmotných černých děr.
Sobota
Antonín Markoš: Pohyby semen a tvarů1. Analogie evoluční biologie a dějepisectví; 2. Model organizace života do dvou klauzur; 3. Nesoučasná současnost. První bod přiblíží výklad minulosti jako interpretaci dochovaných stop, svázané do příběhu. Upozorní na to, že interpretace jsou schopny pouze živé bytosti, a to díky spolupráci paměti a zkušenosti (tj. nitra) v konfrontaci s prostředím. Dva druhy klauzury – buněčné a nadbuněčné – umožní rozlišit také dva druhy paměti a zkušenosti do dvou paralelně probíhajících celků umožňujících dynamiku evoluce. Nesoučasná současnost je pokusem o zobecnění rozvinutí Danchinova a Flegrova modelu plastických a elastických pochodů v evoluci. Jindřich Prach, Arnošt Šizling: Heterogenita a disturbance'
Jak ubyla heterogenita na příkladu šumavských lesů a jak disturbance zvyšují diverzitu. Jan Makovský: Principy blues
Co je blues? Definice se různí, protiřečí si a zpravidla ani nesplňují pravidla definice, a přesto shodně mluví o blues. Blues je přírodní útvar - je řada způsobů, jak se stavět k blues, ale vždy to bude blues. Nezbývá tedy než vydat se na hluboký jih za kořeny blues, abychom mohli náležitě postihnout jeho hudební formu a vynést pár závěrečných poznámek stran principů blues.