59. výjezd VR, CTS a hostů - Lobeč
Date: 5. 11. 2021 - 7. 11. 2021
Venue: Zámek Lobeč https://www.zameklobec.cz/
Garants:
Jindřich Prach
Účastníci:
Ajvaz, Michal;
Cílek, Václav;
Eiseltová, Martina;
Frei, Jan;
Fulínová, Eliška;
Haluzík, Radan;
Hudík, Marek;
Konopásek, Zdeněk;
Kotecký, Roman ;
Kouba, Pavel;
Kůrka, Petr;
Kvíčalová, Anna;
Macháč, Antonín;
Makovský, Jan ;
Meduna, Petr;
Pokorný, Petr;
Říha, Cyril;
Sladký, Pavel;
Smyčka, Jan;
Šímová, Irena;
Šizling, Arnošt L.;
Švandová, Ladislava;
Tószögyová, Anna;
Tureček, Petr;
Turek, Jan;
, ;
Čapek, Jakub;
Kvasz, Ladislav;
Markoš, Anton;
Maršálek, Jan;
Palouš, Jan;
Steiner, Jakub;
Daňhel, Jan
Pátek
„Kde jsme se to ocitli“
Václav Cílek: Pískovcový fenomén
Jan Turek: Eduard Štorch a Lobeč
Petr Meduna: Kde jsme se to ocitli: O kraji, kde neujdete rovně sto metrů Petr Pokorný: Paleoekologie Černé smrti
Černá smrt (1347–1352) je nejznámější pandemií v historii lidstva, o níž se mnozí domnívají, že zabila polovinu evropské populace. Navzdory pokroku ve výzkumu staré DNA, který přesvědčivě identifikoval původce pandemie (bakterii Yersinia pestis), však naše znalosti o černé smrti zůstávají omezené, založené především na kvalitativních poznámkách ve středověkých písemných pramenech dostupných pro některé oblasti západní Evropy. Pokusili jsme se získat členitější evidenci tím, že jsme se zaměřili na rozsah úmrtnosti v celoevropském měřítku. Shromáždili jsme údaje o změnách krajiny z 261 pyloanalyticky zpracovaných lokalit. Použili jsme dvě nezávislé metody analýzy, abychom vyhodnotili, zda změny, které vidíme v krajině v době černé smrti, souhlasí s hypotézou, že polovina populace zemřela během jednoho roku v každé z 21 jednotlivých oblastí, které jsme studovali. I když můžeme potvrdit, že epidemie měla v některých regionech zničující dopad, zjistili jsme, že v jiných regionech měla zanedbatelný nebo žádný vliv. Tyto meziregionální rozdíly ukazují na význam kulturních, ekologických, ekonomických, společenských a klimatických faktorů, které zprostředkovaly šíření a dopad této nemoci. Jan Daňhel: Alchymická pec – dokumentární portrét Jana Švankmajera Sobota Petr Tureček: Pareidolie, interpretace, error management a evoluce jazyka
Když vidíme v mracích nebo čajových lístcích na dně šálku obličej, zvíře, či strom, prožíváme pareidolii; přisuzujeme náhodným konfiguracím podnětů význam. Proč jsou ale právě obličeje nejčastějšími pareidoly? Jaké další druhy pareidolie, kromě vizuální, lze popsat? Projekt cicero – robot vybavený místo umělé inteligence umělou moudrostí – generuje náhodný, pro mnohé nesmyslný, pro mnohé však smyslem přetékající text. V rámci výzkumu sémantické pareidolie mimo jiné zkoumám, jaké důsledky může mít soužití váhavých a přeochotných interpretátorů pro evoluci dorozumívacích systémů. Irena Šímová: Nesoulad mezi diverzitou a produktivitou v čase a prostoru za posledních 21,000 let
Množství zdrojů dostupné organismům, měřené jako produktivita prostředí, je považováno za univerzální proměnnou zodpovědnou za proměnlivost v počtu druhů na Zemi. Tato univerzálnost je ovšem dobře prozkoumaná pouze na současných prostorových datech. O tom, zda se počet druhů s produktivitou mění i v čase, nevíme nic. Za použití pylových dat dřevin v severní Americe jsme se pokusili zjistit, jak se mění závislosti diverzity na produktivitě v čase a v prostoru v jednotlivých časových řezech. Podle výsledků to vypadá, že diverzita buď roste s produktivitou v čase nebo v prostoru, ale nikdy ne v obou dimenzích zároveň. Cyril Říha, Zdeněk Konopásek, Jindřich Prach: Jak stavět v CHKO? Od předpisu k praxi
Posláním chráněných krajinných oblastí je nejen chránit přírodu, ale také uchovávat hodnoty krajiny. Krajinu velmi ovlivňuje vzhled sídel. Jde tedy o usměrňování staveb a vývoje struktury obcí tak, aby byly respektovány lokální historické a kulturní zvyklosti. Krajina by zkrátka měla držet místní ráz a příjemně působit jak na obyvatele, tak návštěvníky. Otázkou zůstává, jak tento veřejný zájem naplňovat co nejúčinněji a zároveň tak, aby usměrňování výstavby bylo vnímáno jako vítaná služba státu. Představíme projekt aplikovaného výzkumu, ve kterém nás mj. zajímá „jak se dělá rozhodování“, tedy jaká je cesta od předpisu k jeho užití v praxi, a jak současný stav vylepšit. Neděle Antonín Macháč: Evolution of species diversity across scales
(Machac, Rolland, Storch & Schluter) Evolution of species diversity has been controversial. Specifically, it remains unclear if species tend to accumulate over time at constant rates, slowing rates, accelerating rates or whether they stabilize at an equilibrium number of species on Earth. Integrating Bayesian and likelihood statistics, we show that the dynamics of species diversity change with the scale of investigation. Marek Hudík: Co ukazují experimenty o podvádění?
Experimentální výzkum v oblasti podvádění se primárně zaměřuje na individuální rozhodovací procesy a často podceňuje institucionální a organizační podmínky. Tento přístup vede k nižším efektům zkoumaných faktorů, protože v realitě dochází k selekci jedinců do prostředí, kde je snazší podvádět. Příspěvek prezentuje výsledky studií provedených v rámci projektu GAČR (2018-2020), které zkoumaly vliv selekce na podvádění. Václav Cílek: Doporučené střelivo
Jedná se o to, že se na mě obrátili cca myslivci s prosbou, abych kriticky zhodnotil vliv olověných broků na životní prostředí a přitom se ukázalo něco úplně jiného.
Václav Cílek: Pískovcový fenomén
Jan Turek: Eduard Štorch a Lobeč
Petr Meduna: Kde jsme se to ocitli: O kraji, kde neujdete rovně sto metrů Petr Pokorný: Paleoekologie Černé smrti
Černá smrt (1347–1352) je nejznámější pandemií v historii lidstva, o níž se mnozí domnívají, že zabila polovinu evropské populace. Navzdory pokroku ve výzkumu staré DNA, který přesvědčivě identifikoval původce pandemie (bakterii Yersinia pestis), však naše znalosti o černé smrti zůstávají omezené, založené především na kvalitativních poznámkách ve středověkých písemných pramenech dostupných pro některé oblasti západní Evropy. Pokusili jsme se získat členitější evidenci tím, že jsme se zaměřili na rozsah úmrtnosti v celoevropském měřítku. Shromáždili jsme údaje o změnách krajiny z 261 pyloanalyticky zpracovaných lokalit. Použili jsme dvě nezávislé metody analýzy, abychom vyhodnotili, zda změny, které vidíme v krajině v době černé smrti, souhlasí s hypotézou, že polovina populace zemřela během jednoho roku v každé z 21 jednotlivých oblastí, které jsme studovali. I když můžeme potvrdit, že epidemie měla v některých regionech zničující dopad, zjistili jsme, že v jiných regionech měla zanedbatelný nebo žádný vliv. Tyto meziregionální rozdíly ukazují na význam kulturních, ekologických, ekonomických, společenských a klimatických faktorů, které zprostředkovaly šíření a dopad této nemoci. Jan Daňhel: Alchymická pec – dokumentární portrét Jana Švankmajera Sobota Petr Tureček: Pareidolie, interpretace, error management a evoluce jazyka
Když vidíme v mracích nebo čajových lístcích na dně šálku obličej, zvíře, či strom, prožíváme pareidolii; přisuzujeme náhodným konfiguracím podnětů význam. Proč jsou ale právě obličeje nejčastějšími pareidoly? Jaké další druhy pareidolie, kromě vizuální, lze popsat? Projekt cicero – robot vybavený místo umělé inteligence umělou moudrostí – generuje náhodný, pro mnohé nesmyslný, pro mnohé však smyslem přetékající text. V rámci výzkumu sémantické pareidolie mimo jiné zkoumám, jaké důsledky může mít soužití váhavých a přeochotných interpretátorů pro evoluci dorozumívacích systémů. Irena Šímová: Nesoulad mezi diverzitou a produktivitou v čase a prostoru za posledních 21,000 let
Množství zdrojů dostupné organismům, měřené jako produktivita prostředí, je považováno za univerzální proměnnou zodpovědnou za proměnlivost v počtu druhů na Zemi. Tato univerzálnost je ovšem dobře prozkoumaná pouze na současných prostorových datech. O tom, zda se počet druhů s produktivitou mění i v čase, nevíme nic. Za použití pylových dat dřevin v severní Americe jsme se pokusili zjistit, jak se mění závislosti diverzity na produktivitě v čase a v prostoru v jednotlivých časových řezech. Podle výsledků to vypadá, že diverzita buď roste s produktivitou v čase nebo v prostoru, ale nikdy ne v obou dimenzích zároveň. Cyril Říha, Zdeněk Konopásek, Jindřich Prach: Jak stavět v CHKO? Od předpisu k praxi
Posláním chráněných krajinných oblastí je nejen chránit přírodu, ale také uchovávat hodnoty krajiny. Krajinu velmi ovlivňuje vzhled sídel. Jde tedy o usměrňování staveb a vývoje struktury obcí tak, aby byly respektovány lokální historické a kulturní zvyklosti. Krajina by zkrátka měla držet místní ráz a příjemně působit jak na obyvatele, tak návštěvníky. Otázkou zůstává, jak tento veřejný zájem naplňovat co nejúčinněji a zároveň tak, aby usměrňování výstavby bylo vnímáno jako vítaná služba státu. Představíme projekt aplikovaného výzkumu, ve kterém nás mj. zajímá „jak se dělá rozhodování“, tedy jaká je cesta od předpisu k jeho užití v praxi, a jak současný stav vylepšit. Neděle Antonín Macháč: Evolution of species diversity across scales
(Machac, Rolland, Storch & Schluter) Evolution of species diversity has been controversial. Specifically, it remains unclear if species tend to accumulate over time at constant rates, slowing rates, accelerating rates or whether they stabilize at an equilibrium number of species on Earth. Integrating Bayesian and likelihood statistics, we show that the dynamics of species diversity change with the scale of investigation. Marek Hudík: Co ukazují experimenty o podvádění?
Experimentální výzkum v oblasti podvádění se primárně zaměřuje na individuální rozhodovací procesy a často podceňuje institucionální a organizační podmínky. Tento přístup vede k nižším efektům zkoumaných faktorů, protože v realitě dochází k selekci jedinců do prostředí, kde je snazší podvádět. Příspěvek prezentuje výsledky studií provedených v rámci projektu GAČR (2018-2020), které zkoumaly vliv selekce na podvádění. Václav Cílek: Doporučené střelivo
Jedná se o to, že se na mě obrátili cca myslivci s prosbou, abych kriticky zhodnotil vliv olověných broků na životní prostředí a přitom se ukázalo něco úplně jiného.