62. výjezd VR, CTS a hostů - České Švýcarsko
Date: 19. 5. 2023 - 21. 5. 2023
Venue: Hotel Lípa https://www.hotelvysokalipa.cz/
Lecturers:
Dana Vébrová
Garants:
Jan Smyčka
Účastníci:
Amman, Nora;
Krtouš, Pavel;
Kvasz, Ladislav;
Palouš, Jan;
Ajvaz, Michal;
Cílek, Václav;
Eiseltová, Martina;
Frei, Jan;
Fulínová, Eliška;
Haluzík, Radan;
Hošek, Jan;
Hudík, Marek;
Chvatík, Ivan;
Konopásek, Zdeněk;
Konvalinka, Jan;
Kotecký, Roman ;
Kůrka, Petr;
Kvíčalová, Anna;
Langerová, Veronika;
Makovský, Jan ;
Maršálek, Jan;
Pauknerová, Karolína;
Pokorný, Petr;
Říha, Cyril;
Storch, David;
Šímová, Irena;
Šizling, Arnošt L.;
Švandová, Ladislava;
Telenský, Tomáš ;
Tureček, Petr;
Turek, Jan;
Steiner, Jakub;
Gavenčiak, Tomáš;
Kulveit, Jan;
Freiherr von Stengel, Clemens
Pátek
Dana Vébrová: Kde jsme se to ocitli?
V Národním parku České Švýcarsko... Petr Pokorný: Spalovač mrtvol. Jeho řádění v našich krajích, se zvláštním přihlédnutím k Českému Švýcarsku
Od chvíle, kdy na Zemi ubylo mamutů a dalších členů pleistocenní těžké party, stal se oheň důležitým konzumentem živé i neživé biomasy. Souběžně si ho ochočili lidé a začali ho využívat k nejrůznějším účelům. Mimo jiné k rozbíjení všeobecné nadvlády málo produktivních lesů a křovin, které od nástupu současného interglaciálu začaly pohlcovat srážkově bohatší oblasti globální souše. Vzájemný vztah člověk-vegetace-oheň byl na pozadí holocenního klimatického vývoje natolik intenzívní, že jednotlivé složky požárové dynamiky od sebe nedokážeme jednoznačně oddělit. Hovoříme proto souhrnně o „antropogenních požárových režimech“, čímž jsou myšleny projevy tohoto vzájemného vztahu na větších (staletých až tisíciletých) časových a velkých (krajinných) prostorových škálách. Dlouho se věřilo, že střední Evropy se tyto otázky příliš netýkají, ale z omylu nás vyvádějí nejnovější paleoekologické výzkumy a konec konců i současné požáry, které jen v loňském roce zkonzumovaly 860,000 ha evropských lesů a zdaleka se netýkaly jen suchého Středomoří. Není dokonce vyloučeno, že antropogenní požárový režim měl zásadní vliv na formování typicky holocenních lesních ekosystémů s dominancí buku a borovice, a že byl důležitým faktorem retrográdního vývoje půd a celých ekosystémů. Jan Turek: Prehistoric roots of European identity
Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho evropanství. Je to přirozené, mnoho z naší kulturní identity má totiž kořeny hluboko v pravěku. Utvářela se po více než 300 generací a její současný vývoj je dynamickou syntézou dávných tradic s globálními výzvami současnosti./Looking at the ancient past of our European identity may seem obvious to many of us, and often we cannot even name the main features of our Europeanness. This is natural, as much of our cultural identity is rooted deep in prehistory. It has been shaped over more than 300 generations and its current evolution is a dynamic synthesis of ancient traditions with the present global challenges. Irena Šímová: How CO2 shaped plant ecology, evolution, and research hypotheses
The effect of CO2 on global vegetation greening is currently a well-studied phenomena. However, studies present varying conclusions regarding its effect across different biomes and future scenarios. I will take you to a brief journey to the past showing how CO2 concentration may have driven plant evolution and ecology. Next, I will discuss the current CO2-centric research within a broader (temporal) context. Petr Tureček: Morality as cooperation
I will introduce a strongly grounded evolutionary counterpart to Haidt's five dimensions of moral foundations and explore whether they allow us to predict people's behavior during the pandemic. Will people behave prosocially, or will they be more cautious? I will demonstrate how we can utilize this theory to construct functional incentives in the future. I will also use our recent paper, which addressed this issue, as an opportunity to discuss human cooperation in general. Is there such a thing as a zero-sum game? What are the challenges of coordination that social organisms like us face on a daily basis? And what can we expect from intelligent but non-human agents? Jan Kulveit & Tomáš Gavenčiak: Discussion on AI
Sobota Jan Makovský: Protogaea: dějiny a výklad přírody
Souběh lidských dějin a dějin přírody lze do značné míry chápat přímo jako definiční znak geologické éry zvané antropocén. Zároveň se však jedná o jednu z hlavních podmínek, které v 17. století umožnily vznik vědy o dějinách Země. Jakmile jsme schopni nahlížet přírodní útvary na způsob záznamu nebo dokumentu, přírodní pamětihodnosti, či dokonce artefaktu, pak i poselství, jež v sobě nesou, můžeme interpretovat metodami historického studia, anebo dokonce doložit prostředky umění (např. chemie). Tehdy se příroda stává laboratoří, či, slovy Leibnizovými, "živou knihovnou". Na příkladu jeho pojednání Protogaea čili o prvotním vzezření Země a stopách nejstarších dějin v pamětihodnostech přírody se podíváme na některé z předpokladů, které takovýto průnik dějin přírodních a lidských umožňují myslet. Nora Ammann: Towards a philosophy of science of the 'intelligence design'
When studying intelligent behaviour--including how to artificially implement intelligent behaviour--we run into novel/peculiar epistemic challenges. Classical accounts in the philosophy of science, I claim, tend to fall short of appropriately grappling with those challenges. In this talk, I will present two examples of such challenges, and outline how we might be able to tackle them from an epistemological perspective. First, we will discuss the problem of “epistemic access” when it comes to studying systems that do not exist (yet)--such as future, more advanced AI systems. Second, I will build on work by Herbert Simon to discuss the need for and challenges in developing a “science of the artificial"--that is, a science of not only that which ‘is’/exists (the natural world), but also of what ‘might be’, of artefacts we bring into exists by virtue of our own design choices. My overarching agenda is to motivate a need for a more ambitious philosophy of science in order to tackle the problems–both scientific and societal–faced in understanding and designing systems that exhibit intelligent behaviour. Marek Hudík: Of Price and Men: How to use demand and supply to understand the world
I will present my new economic textbook that will be released this year. I will show that economics can be understood not only as a body of knowledge but also as a toolset to analyze various social phenomena. I will demonstrate how a simple model of supply and demand can help us answer interesting questions such as the following. Who benefits from bioethanol subsidies? What are the unintended consequences of the war against drugs? Does slave redemption work in combating the slave trade? Using these examples, I will discuss the benefits of problem-based teaching of economics. Neděle Pavel Krtouš: Vznik a zánik vesmírů
Otázka, odkud jsme přišli a kdo přijde po nás, se netýká jen nás lidí, nejen kvarků, elektronů, fotonů a další hmoty, ze které se my a vše kolem nás skládá, ale dokonce i samotného prostoru a času, ve kterém žijeme a existujeme. Jak se rodí a zaniká čas? Přijde okamžik jeho znovuzrození?
V Národním parku České Švýcarsko... Petr Pokorný: Spalovač mrtvol. Jeho řádění v našich krajích, se zvláštním přihlédnutím k Českému Švýcarsku
Od chvíle, kdy na Zemi ubylo mamutů a dalších členů pleistocenní těžké party, stal se oheň důležitým konzumentem živé i neživé biomasy. Souběžně si ho ochočili lidé a začali ho využívat k nejrůznějším účelům. Mimo jiné k rozbíjení všeobecné nadvlády málo produktivních lesů a křovin, které od nástupu současného interglaciálu začaly pohlcovat srážkově bohatší oblasti globální souše. Vzájemný vztah člověk-vegetace-oheň byl na pozadí holocenního klimatického vývoje natolik intenzívní, že jednotlivé složky požárové dynamiky od sebe nedokážeme jednoznačně oddělit. Hovoříme proto souhrnně o „antropogenních požárových režimech“, čímž jsou myšleny projevy tohoto vzájemného vztahu na větších (staletých až tisíciletých) časových a velkých (krajinných) prostorových škálách. Dlouho se věřilo, že střední Evropy se tyto otázky příliš netýkají, ale z omylu nás vyvádějí nejnovější paleoekologické výzkumy a konec konců i současné požáry, které jen v loňském roce zkonzumovaly 860,000 ha evropských lesů a zdaleka se netýkaly jen suchého Středomoří. Není dokonce vyloučeno, že antropogenní požárový režim měl zásadní vliv na formování typicky holocenních lesních ekosystémů s dominancí buku a borovice, a že byl důležitým faktorem retrográdního vývoje půd a celých ekosystémů. Jan Turek: Prehistoric roots of European identity
Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho evropanství. Je to přirozené, mnoho z naší kulturní identity má totiž kořeny hluboko v pravěku. Utvářela se po více než 300 generací a její současný vývoj je dynamickou syntézou dávných tradic s globálními výzvami současnosti./Looking at the ancient past of our European identity may seem obvious to many of us, and often we cannot even name the main features of our Europeanness. This is natural, as much of our cultural identity is rooted deep in prehistory. It has been shaped over more than 300 generations and its current evolution is a dynamic synthesis of ancient traditions with the present global challenges. Irena Šímová: How CO2 shaped plant ecology, evolution, and research hypotheses
The effect of CO2 on global vegetation greening is currently a well-studied phenomena. However, studies present varying conclusions regarding its effect across different biomes and future scenarios. I will take you to a brief journey to the past showing how CO2 concentration may have driven plant evolution and ecology. Next, I will discuss the current CO2-centric research within a broader (temporal) context. Petr Tureček: Morality as cooperation
I will introduce a strongly grounded evolutionary counterpart to Haidt's five dimensions of moral foundations and explore whether they allow us to predict people's behavior during the pandemic. Will people behave prosocially, or will they be more cautious? I will demonstrate how we can utilize this theory to construct functional incentives in the future. I will also use our recent paper, which addressed this issue, as an opportunity to discuss human cooperation in general. Is there such a thing as a zero-sum game? What are the challenges of coordination that social organisms like us face on a daily basis? And what can we expect from intelligent but non-human agents? Jan Kulveit & Tomáš Gavenčiak: Discussion on AI
Sobota Jan Makovský: Protogaea: dějiny a výklad přírody
Souběh lidských dějin a dějin přírody lze do značné míry chápat přímo jako definiční znak geologické éry zvané antropocén. Zároveň se však jedná o jednu z hlavních podmínek, které v 17. století umožnily vznik vědy o dějinách Země. Jakmile jsme schopni nahlížet přírodní útvary na způsob záznamu nebo dokumentu, přírodní pamětihodnosti, či dokonce artefaktu, pak i poselství, jež v sobě nesou, můžeme interpretovat metodami historického studia, anebo dokonce doložit prostředky umění (např. chemie). Tehdy se příroda stává laboratoří, či, slovy Leibnizovými, "živou knihovnou". Na příkladu jeho pojednání Protogaea čili o prvotním vzezření Země a stopách nejstarších dějin v pamětihodnostech přírody se podíváme na některé z předpokladů, které takovýto průnik dějin přírodních a lidských umožňují myslet. Nora Ammann: Towards a philosophy of science of the 'intelligence design'
When studying intelligent behaviour--including how to artificially implement intelligent behaviour--we run into novel/peculiar epistemic challenges. Classical accounts in the philosophy of science, I claim, tend to fall short of appropriately grappling with those challenges. In this talk, I will present two examples of such challenges, and outline how we might be able to tackle them from an epistemological perspective. First, we will discuss the problem of “epistemic access” when it comes to studying systems that do not exist (yet)--such as future, more advanced AI systems. Second, I will build on work by Herbert Simon to discuss the need for and challenges in developing a “science of the artificial"--that is, a science of not only that which ‘is’/exists (the natural world), but also of what ‘might be’, of artefacts we bring into exists by virtue of our own design choices. My overarching agenda is to motivate a need for a more ambitious philosophy of science in order to tackle the problems–both scientific and societal–faced in understanding and designing systems that exhibit intelligent behaviour. Marek Hudík: Of Price and Men: How to use demand and supply to understand the world
I will present my new economic textbook that will be released this year. I will show that economics can be understood not only as a body of knowledge but also as a toolset to analyze various social phenomena. I will demonstrate how a simple model of supply and demand can help us answer interesting questions such as the following. Who benefits from bioethanol subsidies? What are the unintended consequences of the war against drugs? Does slave redemption work in combating the slave trade? Using these examples, I will discuss the benefits of problem-based teaching of economics. Neděle Pavel Krtouš: Vznik a zánik vesmírů
Otázka, odkud jsme přišli a kdo přijde po nás, se netýká jen nás lidí, nejen kvarků, elektronů, fotonů a další hmoty, ze které se my a vše kolem nás skládá, ale dokonce i samotného prostoru a času, ve kterém žijeme a existujeme. Jak se rodí a zaniká čas? Přijde okamžik jeho znovuzrození?