64. výjezd VR, CTS a hostů - Osečná u Liberce

Date: 24. 5. 2024 - 26. 5. 2024

Venue: Hotel Slunce www.resortslunce.cz

Účastníci: Ajvaz, Michal; Bӧhm, Ada; Čapek, Jakub; Eiseltová, Martina; Figura, Roman; Frei, Jan; Gavenčiak, Tomáš; Géryk, Jan; Kotecký, Roman ; Kouba, Pavel; Kulveit, Jan; Kvasz, Ladislav; Makovský, Jan ; Markoš, Anton; Maršálek, Jan; Palouš, Jan; Pavlovičová, Soňa; Pokorný, Petr; Říha, Cyril; Smyčka, Jan; Steiner, Jakub; Storch, David; Šímová, Irena; Telenský, Tomáš ; Tószögyová, Anna; Tureček, Petr; Turek, Jan; Vrtiška, Ondřej; Zajíček, Samuel

Pátek

Karolína Pauknerová: Kde jsme se to ocitli? Ralsko a jeho živoucí dědictví
Oblast Ralska (Podralska) je dnes řídce osídlená, je to oblast lesů a luk. Dominanty jejího horizontu tvoří Ralsko a Ještěd. Najdete tu krajiny čedičové i pískovcové. Ve 20. a 21. století prošla tato krajina razantními proměnami vlivem zejm. války, poválečného vývoje, rozvojem VVP a také vlivem těžby a sanováním těžby uranu. Představím Ralsko jako mnohočetnou krajinu, která je plná významů, vazeb a jejich otisků, které mohou být na první pohled málo patrné. Ukáži, jak jsme se Ralskem zaobírali v projektu “Stopy v Odolném Ralsku”. A nakonec nabídnu trochu netradiční pohled na věc – a to pohled optikou jabloní z Ralska.

Jan Maršálek: Technologie zadržování (epidemie Covid-19) na hranici vědy
Jako kladení mezí růstu epidemie Covidu-19 představím některé nové technologie, které ve své době měly za cíl přerušit nákazovou cestu spojenou s povrchy kontaminovanými SARS-CoV-2. Aniž by usilovaly o její ohraničení, takové technologie se epidemii doslova stavěly do cesty. A dělo se tak i přesto, že byly samy výrazem degradace spíše než expanze vědecké hypotézy, jež účel těchto technologií motivovala.

Roman Figura: Meze růstu zoologických zahrad
Jedním z poslání zoo je hrát roli novodobé Noemovy archy, která umožní přežívání ohrožených druhů, ideálně do doby, než je bude možné vrátit zpět do přírody. Kdo všechno se do takové archy vejde, jak dlouho tam vydrží a jak probíhají repatriace? V příspěvku nabídnu různé pohledy na instituci s dubiózní minulostí i budoucností a s velmi zajímavou a dynamickou současností.

Petr Pokorný, Jan Hošek: Zelená Sahara
Už dlouho je známo, že ještě relativně nedávno – z geologického hlediska – byla severní Afrika bezezbytku zarostlá savanou s mokřady a spoustou zvířat i lidí. Co bylo příčnou tak odlišného stavu? Jak se žilo před pěti až deseti tisíciletími na Zelené Sahaře? Co bylo příčinou následného prudkého vysychání? Jaké to mělo důsledky pro kulturní vývoj? Došlo přitom k ekologické katastrofě? Odpovědi na tyto otázky hledáme prostřednictvím environmentálně archeologických výzkumů v prostoru východní Sahary, Podél Nilu a v rozlehlých planinách Sahelského pásu. Získané poznatky znamenají převratnou změnu v poznání nejstarších kořenů africké civilizace. Oporou při interpretacích jsou nám zkušenosti z cest po tropické jižní Africe, kde nacházíme přiléhavé přírodní i kulturní analogie.

Samuel Zajíček: Překotný růst jako optický klam
Na třech víceméně triviálních příkladech se pokusím ukázat, že růst, a zejména jeho překotnost, může být za určitých okolností pouhým optickým klamem, tedy jevem, který vypovídá více o pozorovateli než o vnějším světě.

Petr Tureček: Kumulativní evoluce, Kardašovova škála, Brancusiho socha
Ač o předávání kulturních tradic není pochyb u lidí, ani u šimpanzů, naši blízcí příbuzní stále “sedí nazí v lese a louskají ořechy” zatímco my jezdíme pod famózní Ještěd autobusem přednášet za pomoci obrovských lamp o (ne)udržitelnosti růstu. Lidská kultura je zkrátka nějakým netriviálním způsobem kumulativní. Příspěvek představí několik základních teorií o povaze kumulativního technologického vývoje včetně jejich experimentálního zakotvení. Ukáže, kde jsou jeho možné limity a kde na cestě ke “Galaktické civilizaci” podle Kardašovovy škály zeje “největší díra”. Klíčové myšlenky budou ilustrovány fotografiemi z podařené výstavy děl sochaře Constantina Brancusiho v Centre Pompidou, která nese příhodný název “Art is just beginning”. Právě pro Brancusiho je podstavec totiž zásadní součástí sochy.

Sobota

David Storch: Meze růstu aneb Jak to bude dál
Rostou jedinci, populace, společnosti, ekonomiky, epidemie. Růst komplexních či živých systémů má často exponenciální povahu, což je neudržitelné až fatální. Mluvíme proto o mezích růstu. Tím ale můžeme myslet nejméně tři různé věci. Ukážu formální prostředky, jak tyto věci uchopit, a několik podivností, které se s limity růstu pojí.

Jakub Steiner: Růst jako násobení: od evoluce po statistiku
Nejjednodušší model růstu spočívá v prostém násobení, tak jako v legendě, ve které na každé další pole šachovnice patří dvojnásobek zrn rýže než na pole předešlé. Když tento model růstu obohatíme o prvek náhodnosti, tak obsáhne jevy tak různorodé, jako jsou statistické odhady a biologická evoluce.

Jan Kulveit: “Bohové rovných čar”
Řadu dlouhodobých trendů, například růst HDP, počtu vědeckých publikací nebo výpočetního výkonu, vykazuje pozoruhodnou pravidelnost. Toto pozorování má řadu implikací pro úvahy nad růstem a jeho mezemi. Zamyslel bych se i nad některými mechanismy, které k pravidelnosti vedou.

Tomáš Gavenčiak: Fyzikální limity růstu a vyhlídky na Grand Futures
Co můžeme říci o daleké budoucnosti lidstva, a to jak o jejích limitech i ambiciózních vyhlídkách? Růst i budoucnost lidské civilizace – ať už na Zemi či směrem do vesmíru – čeká celá řada překážek a problémů, a vznikající kniha Grand Futures od Anderse Sandberga (Mimir Center for Long Term Futures) není jen ucelený pohled na tyto výzvy a problémy, ale i rozsáhlá sbírka toho, co umíme již dnes o těchto výzvách říci z pohledu současných znalostí fyziky, biologie, komunikace, i mezilidské koordinace – a to jak o “tvrdých” limitech, tak o tom, co můžeme prohlásit za pravděpodobně dosažitelné. Blíže se podíváme na horní i dolní limity v energetice, osídlení planet a vesmíru, koordinaci a stabilitě společnosti, a problémy post-scarcity civilizací.

Exkurze: Děvín – Široký kámen – bývalé uranové doly

Neděle

Zasedání Vědecké rady CTS a rady Cooperatia

Ladislav Kvasz: Aristotelova fyzika ve světle Patočkovy interpretace
Ve své knize Aristotelés, jeho předchůdci a dědicové předložil Jan Patočka výklad principů Aristotelovy fyziky, které, zdá se, dodnes nenašly adekvátní reakci. Patočka se podle mě dostal velice blízko pochopení skutečnosti, že Aristotelova fyzika JE plnohodnotní variantou matematického výkladu pohybu. V přednášce se pokusím shrnout základní body Patočkovy interpretace, pak ukážu, že vesměs jsou to kroky budování matematické teorie pohybu. Pak se zamyslím nad příčinami, které možná zabránily Patočkovy uvědomit si, že jeho výklad je výkladem aristotelovské matematizace pohybu. A na závěr se pokusím o závěrečný krok, jehož cílem bude Aristoteles ab Omni Naevo Vindicatus.

Jan Turek: Ostrov Austronésie – Formosa – Taiwan: Historie a meze růstu svobodné Číny
Osud ostrova Formosa/Taiwan vždy osciloval mezi eurasijskou pevninou a oceánským životem Austronésie. Byl strategickou křižovatkou dálného východu a obětí opakovaných kolonizací. I dnes obyvatelé ostrova stále hledají svou identitu, budují demokratickou společnost a ekonomickou prosperitu. Taiwanská společnost dneška se potýká s geopolitickými mezemi růstu a i přes současnou nejistotu své existence věří ve svobodnou budoucnost a pokouší se o kritický pohled do své minulosti.