65. výjezd VR, CTS a hostů - Pec pod Sněžkou

Datum konání: 1. 11. 2024 - 3. 11. 2024

Místo konání: Bouda Máma www.boudamama.cz

Účastníci: Eiseltová, Martina; Figura, Roman; Frei, Jan; Fulínová, Eliška; Géryk, Jan; Haluzík, Radan; Hudík, Marek; Chvatík, Ivan; Jirkalová, Karolina; Konopásek, Zdeněk; Konvalinka, Jan; Kulveit, Jan; Kvasz, Ladislav; Kvíčalová, Anna; Makovský, Jan ; Markoš, Anton; Maršálek, Jan; Palouš, Jan; Pauknerová, Karolína; Pavlovičová, Soňa; Pokorný, Petr; Říha, Cyril; Sladký, Pavel; Šizling, Arnošt L.; Telenský, Tomáš ; Tószögyová, Anna; Tureček, Petr; Turek, Jan; Vrtiška, Ondřej

Pátek

Stanislav Březina: Kde jsme se to ocitli? Bezzásahovost a bezlesí Krkonoš (stručný průvodce)
V půli devadesátých let minulého tisíciletí vychází v 32. ročníku krkonošského časopisu Opera Corcontica z pohledu Krkonoš významný souhrnný text. Kolegium odborníků okolo geologa a polárníka doc. Sekyry a geobotanika prof. Jana Jeníka v něm představuje krkonošské partie nad horní hranicí lesa jako krkonošskou arkto-alpínskou tundru (KAAT), tedy jako unikátní území s prvky horské i severské tundry. Vliv člověka na citlivé tundrové prostředí je v něm vyhodnocen jednoznačně negativně, a to zejména v souvislosti s ruderalizací, eutrofizací a sešlapem vegetace v okolí četných cest, rekreačních objektů či objektů vzniklých v období 2. světové války. V textu nenajdeme žádnou zmínku o nejméně 300letém vlivu člověka na vývoj, či současnou podobu KAAT. V pozadí je cítit přesvědčení, že nejlepší, co můžeme pro krkonošskou přírodu udělat, je odčinit důsledky historického působení člověka a jinak ji ponechat samu sobě, resp. volnému působení přírodních procesů, které ji utvářely po předchozí tisíciletí. Tento „bezzásahový“ postoj je patrný jak v nařízení vlády, kterým bylo v roce 1991 legislativně zakotveno zřízení KRNAP, tak v dobových plánovacích dokumentech Správy KRNAP. Ve světle nových okolností se ale začínají na Správě KRNAP vést o oprávněnosti bezzásahové přístupu v KAAT bouřlivé diskuse. O síle „konzervačního“ ducha v ochraně přírody svědčí například to, jak opatrně se po sametové revoluci rozjížděla péče o krkonošské horské louky, kde dnes o nutnosti aktivního hospodaření již nepochybujeme. V příspěvku se pokusím provést posluchače historií přístupu Správy KRNAP k péči o primární i sekundární bezlesí a přiblížit výzvy, které ji čekají do budoucna.

Jan Géryk: Zeď u Žerotínského zámku jako politický problém
V posledních desetiletích, která jsou v politické sféře do značné míry definována procesem globalizace, můžeme pozorovat proměnu hlavního společenského štěpení. Oproti tomu pravo-levému socioekonomickému se zdá být stále silnějším štěpení mezi skupinami obyvatelstva, které David Goodhart nazývá Anywheres a Somewheres. Na jedné straně jsou tedy lidé, kteří mohou patřit kamkoliv a využívají příležitostí globální společnosti, na straně druhé ti, kdo kladou větší důraz na úžeji vymezený domov coby ontologickou jistotu. Symbolem Anywheres tak může být člověk žijící ve světě podle písně Johna Lennona „Imagine“, symbolem Somewheres Nietzscheho „antikvární člověk“ pozvedající jakékoli domácí náčiní po praotcích na úroveň pamětihodnosti. Samo o sobě nicméně nejde štěpení nové. Pankádž Mišra jej v knize Věk hněvu: Dějiny přítomnosti ilustruje již na sporu mezi kosmopolitním Voltairem a místně ukotveným Rousseauem, kteří mu slouží jako příklady přehlíživé elity a outsidera poháněného resentimentem. Posilování zmiňované štěpící linie však dokládat můžeme, a to například pozorováním toho, že některé dříve nepolitické otázky získávají politický charakter. To si ukážeme na příkladu diskuze okolo rekonstrukce vstupu na nádvoří Žerotínského zámku v Novém Jičíně.

Karolína Pauknerová, Eliška Fulínová: Přírodní a kulturní dědictví v Antropocénu
Přednáška kombinovaná s četbou a diskusí představuje jeden z komponentů našeho mikrocertifikátového vzdělávacího programu Antropocén: Současný svět v transdisciplinární perspektivě. Příspěvek ve formátu "blended learning" představuje malou "ochutnávku" z letní školy. Načrtneme dnešní antropocenní přístupy k problematice dědictví, které zpochybňují tradiční dělení na dědictví přírodní a kulturní. Podíváme se i do vybraných starších pramenů, které osvětlují, jakým způsobem a v jakých kontextech byla v našem regionu formulována idea "péče o památky".

Karolína Jirkalová, Cyril Říha: Tradice jako navazování
Večerní povídání s obrázky nad problémem, jak uchovat tradiční ráz stavění v chráněných (horských) oblastech, a to na příkladech několika (nejen) současných oceňovaných staveb v KRNAP.

Sobota

Radovan Haluzík: Turbo-venkov versus venkov duchů?: Malá sonda do depopulace vesnice
To, co se v současném antropocénním světě mění zdaleka nejvíce, bude asi venkov. Ten zapadlý zvláště. Proč se mnohé marginální oblasti globálního Jihu či Východní Evropy stávají pulzujícími turbo-venkovy, žijícími z dálkových ekonomických toků, napodobující suburbie západních metropolí? A proč jiné hned vedle, které se napojit nedovedly, zase vymírají? (A nedopadne obojí nakonec stejně – totální depopulací?) Proč odchody (a návraty) jejich obyvatel daleko za horizont prý „připomínají dobrodružné filmy“? Jak se žije na vesnici „kde zůstali jen staří a mrtví“? A co tu bude, až jednou odejdou poslední?

Jan Palouš: Světlo které vadí
Rozptyl světla v zemské atmosféře pocházející z umělých zdrojů znesnadňuje pohled do vesmíru. Podobně i radiové komunikace mobilních telefonů a letadel nás odstiňují od dějů mimo Zemi, vzniku hvězd a planet z mezihvězdné hmoty. Procesy probíhající v mezihvězdné hmotě, především přeměna řídkého neutrálního vodíku na hustá molekulární oblaka, jsou těžko dostupné. Dalším problémem jsou tisíce komunikačních satelitů, které narušují astronomická pozorování. Zmíním se o snahách Mezinárodní astronomické unie jak omezit a regulovat tento nepříznivý vývoj.

Anna Tószögyová: Ztraceno v překladu: Ochranu biodiversity zatěžují chyby a to nejen ty ve výpočtech
Cesta vědeckých výsledků od jejich tvůrců až do politiky je kaskádou nesprávných překladů, kde na konci může stát zcela zkreslené sdělení. Takže spíše než by se něco jenom ztratilo v překladu, jde o hru na tichou poštu. Představím, jak se takto hraje s globální ochranou biodiverzity.

Exkurze: Obří a Modrý důl

Neděle

Zasedání Vědecké rady CTS a rady Cooperatia

Marek Hudík: Nobelova cena za ekonomii za rok 2024
Trojice letošních laureátů Nobelovy ceny za ekonomii – Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson – byla oceněna za analýzu vlivu politických a ekonomických systémů pravidel na hospodářský růst a rozvoj. Jejich výzkum ukazuje, že pravidla, jako jsou formy vládnutí, právní systémy či vlastnická práva, jsou klíčová pro pochopení, proč jsou některé země bohaté a jiné chudé. Zároveň vysvětlují, proč je pro státy obtížné tato pravidla změnit a vymanit se z chudoby.